Nechte děti volit
„Koho volíš? Losnu, nebo Mažňáka?“ – „Ale, třeba Bahňáka…“ Takhle se kdysi hoši z Rychlých šípů posměšně vyjádřili k volbě Velkého Vonta a prozradili tak, že jsou cizinci na území Stínadel. Tamní nezletilá mládež totiž brala své volební právo velice vážně. Museli jsme ale čekat více než půl století, než se románový nápad objevil na programu zdejší veřejné debaty. Děti a volby – námět analyzovaný v Evropě už několik let, dorazil do české kotliny v lidoveckém návrhu dát rodičům tolik hlasů, kolik mají dětí.
„Koho volíš? Losnu, nebo Mažňáka?“ – „Ale, třeba Bahňáka…“ Takhle se kdysi hoši z Rychlých šípů posměšně vyjádřili k volbě Velkého Vonta a prozradili tak, že jsou cizinci na území Stínadel. Tamní nezletilá mládež totiž brala své volební právo velice vážně. Museli jsme ale čekat více než půl století, než se románový nápad objevil na programu zdejší veřejné debaty. Děti a volby – námět analyzovaný v Evropě už několik let, dorazil do české kotliny v lidoveckém návrhu dát rodičům tolik hlasů, kolik mají dětí.
Dál za obzor
Návrh poslance Tomáše Kvapila (KDU-ČSL) se opírá o dva argumenty. První problém je v tom, že zdejší populace vzhledem k malému počtu nově narozených dětí čím dál víc stárne, takže v rozhodování stále silněji převládá hlas lidí, kteří už jsou na sklonku produktivního věku. A za druhé: dnes žijí v Česku zhruba dva miliony nezletilých dětí, jejichž názor je díky absenci volebního hlasu mimo zájem politiků. „Politické strany jednoznačně opomíjí zájmy dětí a rodin. Kdybychom jim dali více volebních hlasů, tak by si jich určitě více všímaly,“ říká Tomáš Kvapil.
Zatímco ještě před deseti lety tvořili občané nad šedesát let desetinu obyvatelstva, v polovině tohoto století bude mít podle výpočtů OSN za sebou šedesáté narozeniny každý druhý občan Česka. O budoucnosti nejmladší generace tak rozhodují stále starší…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu