Bez školného to nepůjde

Respekt počátkem října uveřejnil v rubrice Téma několik textů věnovaných hledání cest, jež by vedly ke zlepšení situace ve vysokém školství (Univerzity jen pro elitu, Respekt č. 41/2002). V jinak obsažných článcích bohužel chyběla zásadní informace o tom, že řešení problémů vysokých škol u nás bylo nedávno na dosah ruky a že k návrhu, který jej přinášel, se dříve nebo později budeme muset vrátit. Připomeňme tedy, co zůstalo nepovšimnuto.

Klišé místo argumentů

V loňském roce jsme byli svědky bouřlivé diskuse o návrhu zákona na změnu financování vysokoškolského studia, který předpokládal nejen zavedení školného a půjček, ale také sociálních dávek a daňových úlev pro studenty. Pod předložený návrh zákona se, zřejmě v očekávání možné vládní spolupráce s ČSSD, odmítli podepsat i členové poslaneckého klubu Unie svobody, včetně současného místopředsedy vlády pro lidské zdroje Petra Mareše, který přitom dnes vystupuje jako „velký bojovník za školné“. Veřejnou diskusi k návrhu pak provázely politické hrátky přecházející až v ideologickou zaslepenost, která způsobila, že v médiích i při vlastním projednávání ve sněmovně vystupovali zavilí odpůrci zákona (například tehdejší ministr školství Eduard Zeman či nynější ministryně školství Petra Buzková) spíše proti svým vlastním představám než proti tomu, co bylo skutečně předloženo. Zdá se, že tato pozoruhodná praxe pokračuje. Je smutné, že…