Co skrývá lebka

„Sahelanthropus je zkrátka zajímavý nový primát, ale žádná senzace,“ tvrdí kolega Zrzavý ve svém komentáři (Pračlověk z Čadu, Respektč. 30/2002) k nálezu nové stopy po pravěkých předcích člověka. Připomeňme, že jde o nález starý zhruba 6–7 milionů let, a může tak být stopou po dosud nejstarším známém předku člověka. A to už se samo o sobě snad senzací nazvat dá. Nakonec akademický slovník vymezuje senzaci jako „silný podiv veřejnosti způsobený nějakou mimořádnou, neočekávanou událostí“ a jedním z měřítek zájmu je i zveřejnění v prestižních časopisech a denících.

Nadprůměrně vášnivá věda

Paleoantropologii Jan Zrzavý představuje jako vědu „nadprůměrně vášnivou“, což může vyvolat dojem, že zájem o nový nález je výplodem nekontrolovaných emocí. Z historie vědy však můžeme doložit, že vášnivé jsou snad všechny vědní obory. Zvláště pokud vědci narazí na něco nepředvídatelného nebo radikálně nového, co už není jen „řešením hádanek“, ale vyvolá střet se stávajícími názory. Že to nekončí jen u emotivně zabarvených názvů, jak zmiňuje kolega Zrzavý, ale má to i osobní důsledky, dokládá třeba filozof Zdeněk Neubauer na příkladu badatele Paula Kammerera (1880–1926), kterého kolegové - konkurenti na poli zápasu o vědeckou „pravdu“ - dohnali až k sebevraždě. Jeho provinění? Experimentálně dokládal, že dědičné mohou být i získané vlastnosti, což odporovalo darwinistickému modelu vývoje druhů.…