Jedenáctého června byl v prestižním časopise Nature publikován popis nového vymřelého druhu hominidního primáta Sahelanthropus tchadensis - zjednodušeně řečeno „pračlověka“. Tvrzení samotných objevitelů o „atomové bombě“, která tak vybuchla v paleoantropologii a úplně změní náš pohled na evoluci člověka, však vypovídá spíše o jisté ztrátě jejich soudnosti než o skutečném významu jinak opravdu důležitého nálezu. Ostatně paleoantropologie vždy bývala mezi biologickými vědami oborem nadprůměrně vášnivým. Už to, že kdejaké nové kosti dávají lidská jména (sahelantrop byl pokřtěn Toumai, což prý znamená „chlapec narozený v období sucha“), pudí paleoantropology k bedlivému dohledu nad kariérou těchto dítek a k žárlivému snižování úspěchů dítek sousedových. Během pár dní se tak očekávatelně ozvala konkurenční skupina tvrdící, že sahelantrop není pračlověk, nýbrž pragorila. Seriózní fylogenetickou analýzu nálezu ovšem nepředložil nikdo. V paleoantropologii je vůbec nápadný převis teorií nad fakty a sklon k vytváření ničím neopodstatněných dogmat, která jsou pak s každým novým nálezem za mohutné mediální palby vyvracena.
Nejstarší pračlověk
Co se tedy vlastně stalo? Minulý rok nalezla francouzsko-čadská expedice v severním Čadu pozůstatky dosud neznámého druhu, jehož stáří bylo odhadnuto na 6–7 milionů let. Zajímavá je na něm především dosud nevídaná mozaika primitivních a odvozených znaků i geografické rozšíření. Donedávna pocházeli třetihorní pralidé z…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
