Připomeňme si

„Není to nic k chlubení, ale nemám se ani zač stydět, jednal jsem tehdy čestně,“ komentoval Libor Grygárek z Vrchního státního zastupitelství v Praze svou roli při potlačování protikomunistických demonstrací 21. srpna 1989 (Škraloup doktora Grygárka, Respekt č. 21/2002). Tehdejší prokurátor Grygárek se osudného dne dobrovolně přihlásil k horké službě a byl přidělen na policejní stanici v Jesenici u Prahy. „Snažil jsem se hlídat, aby příslušníci Veřejné bezpečnosti dodržovali zákon,“ tvrdí Grygárek. Nedopouštěl se prý ani bití demonstrantů, ani jejich ponižování. „Pan Grygárek nemluví pravdu. Mě také odvezli do Jesenice, a rány a ponižování tam tedy nechyběly,“ vzpomíná jedna z demonstrantek Monika Elšíková. Policisté ji sebrali na Václavském náměstí za výkřik „Ať žije Václav Havel“. Posadili ji do autobusu naplněného podobnými nešťastníky, který vzhledem k tomu, že pražské policejní služebny byly narvány zatčenými demonstranty, odvezl celý svůj náklad právě na okrsek strážený prokurátorem Grygárkem. „Viděla jsem, jak nějaký milicionář praštil pendrekem člověka, který se zeptal, kolik je hodin. Místnost byla plná lidí, některé schválně nepouštěli na záchod tak dlouho, až se pomočili. Se mnou naopak na záchod šli dva policajti a musela jsem nechat otevřené dveře,“ vzpomíná Elšíková. Nepamatuje si, že by se zadržených kdokoli zastával. "Motalo se tam několik civilistů, tehdy jsem se domnívala, že jde o…