Na státního zástupce Libora Grygárka (39) se po téměř třinácti letech provalila událost, kterou by nejraději ze svého oficiálního životopisu vygumoval. V srpnu 1989 jako komunistický prokurátor dohlížel na to, jestli policie řádně postihuje lidi, kteří se ve výroční den sovětské invaze odvážili demonstrovat na Václavském náměstí. O tomto jeho dobrovolném angažmá se dlouho nevědělo. Proto po revoluci ministr spravedlnosti Jiří Novák svěřil mladému a energickému právníkovi očistu justice: Grygárek fakticky rozhodoval o tom, kdo z prokurátorů se za komunismu choval natolik slušně, aby směl přejít mezi státní zástupce. Až do roku 1996 pak řídil Vrchní státní zastupitelství v Praze a dnes zde pracuje jako specialista na organizovaný zločin. Šéfka žalobců Marie Benešová před časem Grygárka diskrétně vyzvala, aby z jejich řad kvůli účasti na někdejších represích úplně odešel. On sám k tomu nevidí důvod: „Z dnešního pohledu to jistě není nic k chlubení. Ale nemám se ani zač stydět, jednal jsem tehdy čestně.“
Prozření v Jesenici
Svévolné vyvezení za město, končící zmlácením v lese nebo aspoň výhrůžným celodenním zadržením někde na venkovské služebně, patřilo k běžným způsobům, jimiž tajná policie ztrpčovala život nezakrytým odpůrcům režimu. V letech 1988–89 ho začala využívat také proti náhodným Pražanům, kteří přišli na některou demonstraci. Důvod byl i ryze praktický: protestujících už bylo tolik, že v centru metropole na ně nestačily cely předběžného…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
