Jak se v Čechách staví

Stává se zřejmě už tradicí, že nás obecně prospěšná společnost Prostor seznamuje pravidelně s výběrem nových a zajímavých staveb našich architektů doma i v zahraničí. Letošní sborník Česká architektura 2000/2001 navazuje na obdobně řešený katalog bilancující předchozí dvě léta a na ještě starší knihu o celých devadesátých letech (viz Respekt č. 26/2001). Srovnáme-li úroveň prezentovaných staveb, je patrné výrazné zvýšení kvality – nejde jen o vzhled, ale i řešení provozu a použité materiály. Pokrok je zřejmý a není pochyb o tom, že většina vybraných objektů by dnes už obstála i v zemích na západ od našich hranic. Na rozdíl od prvních popřevratových let přibylo výrazně barev, pomalu se vytrácejí citace posledního heroického období české avantgardní architektury z meziválečné éry, projektanti cestují, pilně sledují, co se staví jinde, a zjevně je nejvíc ovlivnila současná minimalistická tvorba Švýcarů, Rakušanů nebo Holanďanů. Někdy až moc. Týká se to zvláště kultovního švýcarského projektanta Petera Zumthora s jeho dřevěnými fasádními rošty. Chtělo by to asi trochu víc osobitosti, nikoli ovšem nějaký „národní styl“, o jaký se v dřevních dobách Československé republiky pokoušeli třeba Pavel Janák s Josefem Gočárem ve snaze emancipovat mladý stát.

Na nic si nehrát

Listování novou ročenkou potěší vyznavače Nové věcnosti, záměrně neokázalé architektury, jak ji reprezentuje…