Polský režisér Krysztof Kieslowski si u nás v polovině devadesátých let získal pověst kultovního tvůrce. Zvláště jeho Dvojí život Veroniky byl filmem, který magnetizoval diváky a pro mladou generaci představoval jeden z hlavních filmových zážitků tehdejší doby. Kompletní retrospektiva Kieslowského tvorby, která proběhla v minulých čtrnácti dnech v pražském klubovém kině Aero, dovolila podrobit onen silný zážitek novému pohledu a umožnila také zajímavou konfrontaci režisérova polského a francouzského období. Závěrečná projekce pak přinesla i pozoruhodnou novinku: celovečerní film Heaven, který šest let po režisérově smrti podle Kieslowského scénáře letos dokončil jeho německý kolega Tom Tykwer.
Morální neklid
Krzysztof Kieślowski (1941–1996) byl dlouho znám jen ve svém rodném Polsku jako jeden z předních představitelů tzv. „filmu morálního neklidu“, jenž v druhé polovině 70. let určoval estetiku polské kinematografie. Společensky angažované filmy, po formální stránce využívající často principy dokumentu, znamenaly znovuoživení realistické kinematografie, reprezentované dříve neorealismem, free cinema nebo třeba českou novou vlnou 60. let. Film morálního neklidu bezprostředně kriticky reflektoval stav polské společnosti, ukazoval její rozpor se socialistickou ideologií, a stal se tak autonomním svědkem tehdejší doby - z dnešního hlediska vlastně možným historickým pramenem. Tím, že kladl důraz na morální odpovědnost jedince, si vydobyl důležité…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
