Dřina na Nově

Zaplnit v televizním vysílání posledních pět hodin roku není žádná legrace. Čas před silvestrovskou půlnocí má zcela jiný rozměr: každá minuta nabitá očekáváním příchodu nového letopočtu znásobuje na divanu před televizní obrazovkou svou délku více než kdekoli jinde. Telezábava, snažící se milionům diváků nahradit lákavý drogově-taneční nebo pouliční karneval, odehrávající se mimo jejich obývák, má proto jediný příkaz: zkrátit dlouhou chvíli na minimum. Příslib posledního večera právě skončeného roku na nejsledovanějším českém televizním kanálu byl alespoň podle sloganů opravdu velkolepý. Přestože podobné sliby nikdo nebere úplně vážně, milionová televizní zábava tentokrát předčila i ta nejdivočejší očekávání.

Je to možné?

Dramaturgové televize Nova jdou už několik let opačným směrem, než je naznačeno v úvodu (nelze ovšem nezmínit, že méně oblíbená Česká televize je na tom jen o trochu lépe). Jako by chtěli experimentálně prověřit, kam až lze „gumový čas“ silvestrovské noci natahovat. Dlouhá chvíle se prodlužuje a odhodlanému divákovi hrozí, že v přívalu nudy nakonec utone. Jediným vysvobozením je pak prozřetelně nachystaná láhev alkoholu, v níž se skrývá osvobozující spánek. Poslední Silvestr na Nově byl ale přeci jen výjimečný. Divák, připravený na tradiční boj s pekelnou nudou, tentokrát totiž neměl mnoho práce. Nekonečný proud scének, tanečních kreací a písňových směsí mu nedal odpočinout. Ne že by jednotlivá čísla byla lepší, veselejší,…