Rámeček
Žena, s níž jsme hovořili, si nechává říkat REFÁT DŽAVÍD. Je jí 24 let, narodila se v Kábulu a osmým rokem je členkou Revoluční asociace afghánských žen (RAWA). Do běžné školy nechodila, vzdělávala se pouze doma v bytových seminářích. Ve dvaceti letech odešla do Pákistánu, kde absolvovala kurz angličtiny. Nyní žije v jednom z uprchlických táborů na západě Pákistánu. Jako členka RAWA navštívila ženské semináře v Německu, Itálii a USA. Je svobodná, rodiče žijí stále v Kábulu.
Bylo poměrně těžké vás vypátrat. Je Revoluční hnutí afghánských žen (RAWA) tajnou organizací?
Musí být. Máme hodně problémů s bezpečností našich členek: naše zakladatelka a předsedkyně byla v Pákistánu zabita, na e-mail nám chodí pořád výhrůžky. Na protestních demonstracích, které jsme v Pákistánu pořádaly, na nás útočily skupiny fundamentalistů, atakovala nás taky policie… Musíme pracovat tajně, přesněji řečeno v Afghánistánu zcela, v Pákistánu napůl…
Jak to přesně vypadá?
Nemáme kancelář ani oficiální telefonní čísla, tajíme své členky, jejich bydliště. Dnes tady sedím a dělám s vámi rozhovor. V Afghánistánu bych to nikdy neudělala. Za členství v RAWA je tam trest smrti.
Vzdělání jako zbraň
Kde je těžiště vaší práce v Pákistánu?
V uprchlických táborech. Pracujeme někde otevřeně, někde ne. Záleží na tom, jak nás lidé přijímají. V některých táborech je víc konzervativních lidí a fundamentalisté by…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu