Připomeňme si

Začátkem února vynesl spor mezi ředitelem Dětské psychiatrické léčebny v Lounech a několika sestrami na povrch zprávy o tom, jak se za zdmi ústavu žije dětem (Respekt č 17/2001). Šestice sester si totiž přednostovi lounského okresního úřadu stěžovala na chování ředitele Ivana Zagajnova a přitom vyplynuly na povrch šokující informace. Především to, že děti jsou v ústavu úplně zbytečně. Podle sester se jim nedostává žádné psychoterapie, ráno jdou prostě do školy, odpoledne na vycházku a několikrát denně dostanou léky. „Není příjemné píchat dětem sedativa jen proto, že se s nimi nic nedělá,“ stěžovaly si sestry u dopise přednostovi Josefu Kopicovi. Upozornily jej i na to, že děti musí za trest dělat stonky dřepů nebo chodit do školy u pyžamu a že je personál nutí přepisovat dopisy rodičům. Sestry popsaly i incident, který se přihodil už o pár měsíců dříve. Dvanáctiletý Kuba se tehdy pohádal s dětmi a několikrát kopl do dveří. „Ředitel ho zatáhl na ošetřovnu a zfackoval. Důvodem, proč o incidentu začala sestra Táňa Kostečková mluvit, však nebyl zájem o osud chlapce, ale rozhořčení nad tím, co potkalo její kolegyni: "Ředitel na hodinu propustil sestru, která švihla kluka ručníkem. To mě naštvalo - pan doktor může, a sestra ne?“ Přednosta Josef Kopic letos u dubnu prohlašoval: "Tažení sester možná mimoděk odklopilo kámen a ukázalo, u jakém stanu léčebna je. Vím, že ten barák je u příšerném stanu, ale co mám…