Oběti politického zmatku

V pátek 21. ledna dva výbuchy v madridských ulicích Španělům znovu připomněly dlouhotrvající krvavou válku na Iberském poloostrově. Exploze zazněly 19 měsíců po posledním atentátu, při kterém přišel o život lidovecký městský zastupitel Manuel Zamarreňo, a jedna z nich zabila podplukovníka Pedra Antonia Blanca. Teroristická organizace ETA (Baskicko a svoboda) tak - poté, co v prosinci odvolala příměří ze září 1998 - splnila svůj slib, ale až na třetí pokus. Všeobecně se očekávalo, že teroristé pravděpodobně spáchají nějaký atentát. Nebylo však jasné kde a kdy, i když se předpokládalo, že to bude asi do 12. března, kdy proběhnou ve Španělsku volby. Před 21. lednem se pokusili o atentát již dvakrát, také v Madridu, ale díky policii i občanské spolupráci se podařilo tyto plány zhatit. Podle tehdy nalezeného množství výbušniny v automobilu policie usoudila, že kdyby se akce byla zdařila, šlo by o největší atentát v historii této teroristické skupiny.

Od příměří k útoku

V září 1998 ETA vyhlásila příměří (Respekt č. 46/98), koncem prosince 1999 toto příměří však odvolala, a to údajně kvůli postoji vlády vůči jejím požadavkům. ETA tak předběhla stranu Herri Batasuna (HB), vlastního politického zástupce. Ve svém sdělení uvedla jako hlavní argument pro tento krok negativní bilanci dosažených výsledků a nespolupráci Aznarovy vlády: ta v oné době nechala zatknout přes 40 teroristů, a neplnila…