Iberská vojna a mír

Slovo mír (paz) se ve španělštině, stejně jako v češtině, skládá z pouhých tří písmen. Přesto bylo k jeho dosažení, byť jen dočasnému, ve Španělsku potřeba téměř tří desetiletí. Nabídka baskické separatistické organizace ETA k příměří, historicky pátá v pořadí, budí od září velké naděje, ale i pochybnosti, ba dokonce obavy. O tom, zda se mlhavý příslib míru přemění ve hmatatelnou skutečnost, rozhoduje řada klíčových politických událostí. K těm nejdůležitějším patřily poslední říjnovou neděli regionální volby v Baskicku. Rekordní byla účast (70,7 % voličů), ale i pozornost celého Španělska: na výsledku totiž záleží nejenom rovnováha sil, klíčová pro úspěšný průběh mírových jednání, ale pravděpodobně i budoucí podoba Španělska coby státu, či dokonce jeho rozpad.

Espíritu de Ermua

Proces, který vedl ETA (Euskadi ta Askatasuna, Baskicko a svoboda) 16. září k vyhlášení příměří, má kořeny nejspíše v mohutném odporu, s nímž celé Španělsko včetně Baskicka reagovalo loni v létě na zprávu o únosu a smrti Miguela Angela Blanca, radního v městě Ermua (Respekt č. 30/97). Lidé tehdy vyšli spontánně do ulic, aby žádali politické řešení krvavého konfliktu, a to s naléhavostí a v počtech, které nechávaly jindy výřečné politiky v němém úžasu. Bylo třeba reagovat, ale nikdo dobře nevěděl jak.Strategie madridské vlády nabrala po krátkém váhání kurz nesmlouvavé izolace…