Současné dění v Kosovu se nepřímo dotýká maďarských menšin v jihovýchodní Evropě. Vždyť ve stejném roce (1989) jako Kosovo přišla o svou autonomii i srbská Vojvodina, oblast se značným podílem Maďarů, kteří jsou nyní ohroženi vývojem v Bělehradě (viz Respekt č. 17/99). Ale také rumunští Maďaři, kterých se válka přímo nedotýká, ztratili svou autonomii - v roce 1968. Jejich zástupci, Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku (RMDSZ), se podílejí již dva a půl roku na rumunské vládě. Nicméně poslední sjezd RMDSZ, zahájený 15. května, proběhl v ovzduší stagnace, charakteristické nejen pro rozvoj menšinových práv v této zemi, ale i pro rumunskou transformaci obecně.
Za vstup do vlády
Jedním z hlavních dlouhodobých cílů sedmihradských Maďarů je dosažení autonomie. Představy o ní se zatím různí, za minimum se ale považuje tzv. individuální autonomie: na jejím základě by mohli občané maďarské národnosti prostřednictvím volených představitelů v rámci určitých mezí rozhodovat o svých věcech v oblasti kultury, školství a používání jazyka menšiny. Na podobném principu fungují například menšinové samosprávy v Maďarsku. Další uvažovanou variantou je územní autonomie v těch částech Sedmihradska, kde je menšina většinou. „Nepsanou podmínkou vstupu Maďarů do vlády v roce 1997 však bylo zapomenout na autonomii a současné vedení svazu o ní skutečně přestalo veřejně mluvit,“ řekl jeden z hostů sjezdu RMDSZ,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu