Dopisy

Jak chutná nezávislost dnes

Sborník třiatřiceti osobních výpovědí „Jak chutná nezávislost“ (Votobia, 1998), sestavený Zdenou Bratršovskou a Františkem Hrdličkou, je beznadějně rozebrán. V negativní podobě potvrzují jeho význam i rozčilené reakce některých kritiků, jimž zřejmě narušuje pionýrská černobílá schémata. Příkladný výkon předvedl Jiří Peňás v článku Nezávislá samoobsluha (Respekt č. 47/1998). Nic proti skutečně věcné kritice, ale mást veřejnost tištěným lhaním by se snad ve slušné tiskovině nemělo.Lež první je příznačně úvodní větou Peňásova kritického dílka: „Nebývá zvykem, aby si zadavatelé anketních otázek (Bratršovská a Hrdlička - mb) na ně sami také odpovídali, ba aby jejich odpovědi byly vlastně pravým účelem celého podniku."Ve skutečnosti oba editoři své osobní výpovědi do sborníku původně vůbec zařadit nechtěli. Učinili tak až na výslovnou výzvu ostatních, aby se sami z odpovědí na jimi samými sestavené, předem dlouho konzultované otázky nevyvazovali jen proto, že jsou autory publikačního záměru. Již sám počet jednotlivých, abecedně řazených textů sborníku dosvědčuje, že "účelem celého podniku“ je výsledný celek, a nikoli dva nebo tři texty ze třiceti tří.Lež druhá: "Pak ještě provedeme selekci zákazníků (respondentů), o kterých předpokládáme, že budou přibližně stejného gusta jako my sami…"Z těch, kdo zaslali odpovědi na otázky postihující osobní názory, politické…