Nejsme jako my

Unie svobody vstoupila do české politiky poměrně razantně: v průzkumech veřejného mínění získala okamžitě desetiprocentní podporu a rozbila tak idylickou představu o nevyhnutelnosti povolební koalice ČSSD a KDU-ČSL. Druhý krok nové strany následoval o víkendu v Nymburce: republikové shromáždění se pokusilo vyslat voličům jasný signál, kam US směřuje a co chce.

Staří a noví

Strana se stromem ve znaku vyrostla ze dvou kořenů. Jedním byla názorová platforma v ODS, která se ustavila na půdě poslaneckého klubu Klausovy strany. Druhým kořenem jsou noví lidé převážně z řad nelevicové inteligence, kteří byli dosud mimo politiku. V této chvíli má unie dva tisíce čtyři sta členů a poměr mezi starými a novými je zhruba dva ku třem. Fakt, že to nebude pokojné soužití, naznačovaly už zprávy z okresních a krajských setkání, kde byli bývalí členové ODS nemilosrdně vytlačováni. Takže v nejvyšším orgánu - republikovém výboru - jsou více než dvě třetiny nových lidí a z třiceti dvou současných poslanců US se nemá naději dostat na volitelná místa kandidátky ani čtvrtina. Mnozí bývalí členové ODS proto v kuloárech nymburského setkání mluvili až o „politické diskriminaci“, kterou museli v uplynulých týdnech na vlastní kůži prožívat. Unie je přitom v kleštích: potřebuje nové lidi, aby se zbavila pověsti ODS č. 2, a současně musí mít viditelné politické osobnosti pro předvolební boj. Předsedou nové strany se v Nymburce stal podle očekávání Jan Ruml. Volbahistorika Petra Mareše, sociologa Petra Matějů a kutnohorského starosty Ivo Šance v prvním kole za místopředsedy ale potvrdila vychýlení pomyslných vah ve prospěch nových lidí. To může mít svá rizika už proto, že mnoho delegátů si viditelně spletlo stranu, a proto boj o potvrzení pravicové orientace US teprve čeká.

Máme historickou šanci

Tři hlavní programové teze Unie svobody se nazývají: rovné příležitosti, hospodářství řádu a péče o střední vrstvy. Intelektuálové, kteří vypracovali programové teze unie, tvrdí, že vláda nemá více přerozdělovat, ale bdít nad rovnými podmínkami konkurence, tvrdě vyžadovat dodržování pravidel, a tedy přispívat k pocitu rovných příležitostí. Podle unionistů u nás naopak převládla představa, že klíčem k vzestupu jsou spíše korupce a konexe, což mj. vedlo k oslabení středních vrstev (vzdělaných odborníků, drobných podnikatelů a živnostníků) a k jejich postupnému obratu k levici. Problém je v tom, že tyto myšlenky by podepsala většina lidí, a bude teprve záviset na konkrétním volebním programu US, jaká politická řešení nabídne.

Z každého projevu otců zakladatelů byla patrná obava: nebýt jako ODS. I z tohoto důvodu obsahují stanovy nové prvky. Především je zde jako u první z českých stran podporován vznik platforem, které budou tvořit další odborné zázemí a jejichž mluvčí se budou moci účastnit zasedání nejvyšších orgánů. Na činnosti unie se budou moci podílet i nečlenové a tzv. registrovaní příznivci. A konečně tato „stranická ústava“ deklaruje právo menšinového názoru. Stručně řečeno, pokud bude mít menšinový názor třicetiprocentní podporu, stane se povinnou součástí usnesení. Nové stranické mechanismy mohou nepochybně oživit zkostnatělý partajní život v českých zemích, ale to jen v případě, že samotná US bude pevně a jasně řízena. Může se totiž také proměnit v beztvaré Občanské hnutí.

Dramatický vzestup Unie svobody v posledních týdnech byl podle zjištění STEM způsoben mimořádnou společenskou poptávkou po nové straně pravého středu. Platí tedy povzdechnutí Jana Rumla v úvodním projevu, že „máme výhodu nově vzniklé strany, ale zatím jsme si ji nezasloužili“. US byla založena v té nejpřijatelnější politické atmosféře a má skutečně historickou šanci. Může se stát obdobou německé FDP, tedy stranou inteligence a části středních vrstev, která se za několik let - jak přiznal sám Ruml - stane součástí větší pravicové strany. V tom případě má podle STEM možnost svůj volební zisk více než zdvojnásobit. Anebo se může jako v případě OH a ODA proměnit v beztvarou partaj žvanilů a moralizujících svatoušků a její volební zisk může být i poloviční. Nymburk ukázal, že v této chvíli jsou ještě možné obě cesty.

Autor je spolupracovníkem Respektu.