Hledá se dvacet miliard

Rakouský manažer Hugo Sekyra obvinil šéfa chemického koncernu Chemapol Group Václava Junka, že tuneluje jednotlivé podniky svého impéria. Jako jeden z příkladů přitom uvedl miliardu a čtvrt, kterou prý do pokladny Chemapolu dohromady odvedlo pět chemiček výměnou za výsadu používat před ničím nechránící ochrannou známku „člen skupiny Chemapol Group“. Sekyrův útok posílil podezření, které vůči Junkovým podnikatelským metodám panuje už léta. Šéf Chemapolu ovšem nezískával peníze jen v podřízených firmách. Pomocí úvěrů a nákupu akcií nastrkaly do Chemapolu téměř dvacet miliard korun i zdejší velké banky. Junek tyto obrovské sumy utápěl v řadě špatných projektů nebo bombastických akcí. Dnes stojí Chemapol Group před krachem, kolem deseti miliard korun už věřitelské banky pravděpodobně nikdy neuvidí. Junkovo podnikatelské dobrodružství tak zaplatí především daňový poplatník. Jak v Chemapolu, tak v bankách má totiž nezanedbatelnou majetkovou účast stát.

Padesát úvěrů

Někdejší komunistický podnik zahraničního obchodu Chemapol proslul v první polovině devadesátých let především svou účastí na podezřelých obchodech s lehkými topnými oleji. Na papírové záměně těchto olejů s naftou se svého času daly vydělat stamiliony. Od těchto grunderských počátků prošel podnik řadou organizačních změn, diktovaných vesměs potřebou zbavit se bezbolestně nahromaděných dluhů či získat nezvratnou kontrolu nad ziskovými podniky.Fakt, že Chemapol Group je před krachem, se…