Podzemní církev
Uveřejnili jste článek Pohanské slunce nad Vltavou (Respekt č. 31/98), který ze sociologického hlediska celkem objektivně hodnotí postavení náboženství v Čechách; na Moravě je podle mého názoru situace dost odlišná, žijí tam také 3/4 praktikujících katolíků u nás. O to více mě udivil poslední odstavec, diletantsky zjednodušující problematiku tzv. podzemní církve. Protože se podobná zjednodušení v Respektu bohužel objevila již několikrát, pokusím se je v maximální, pochopitelně zjednodušující stručnosti vysvětlit. Nejde totiž o to, že by tajně vysvěcení kněží „neměli papír“, jak s neuvěřitelnou lehkostí píše J. Pazderka.V neoficiálních církevních strukturách v období totality působila řada kněží, kteří ztratili státní souhlas k výkonu svého povolání (např. dnešní kardinál Vlk a biskupové Malý, Duka a Paďour). Vedle nich pak bylo mnoho kněží a několik biskupů (např. kardinál Tomášek, královéhradecký biskup Otčenášek či kontroverzní biskup Davídek) vysvěceno z nejrůznějších důvodů a v různých dobách tajně. Jednalo se převážně o řeholníky (např. i v článku citovaný Odilo Štampach), méně pak o kněze diecézní (např. Tomáš Halík). Naprostá většina z těchto svěcení byla nesporná a jejich nositelé v církvi veřejně od listopadové revoluce působí.V některých případech byly o platnosti svěcení pochybnosti, a tak byli tito kněží znovu vysvěceni „sub conditione“,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu