Česká politická pravice prochází obdobím úpadku, dělení i nového přeskupování sil. Hroucení stran, které měly ještě nedávno neochvějné postavení, přitom není pouze výsledkem finančních skandálů, ale především důsledkem strnulosti jejich vnitřního života. Touha obrodit pravici by tu byla, donedávna ale chyběly jakékoli návrhy, jak to vlastně udělat. S něčím novým přišel až polozapomenutý bývalý místopředseda ODS Josef Zieleniec.
Uzavřené sekty
Ve stabilních demokraciích obvykle po finančních skandálech odstoupí část stranické elity, strana ale funguje dál. V českých zemích po první krizi následoval postupný rozklad. Tento úkaz je důsledkem faktu, že uvnitř stran neexistují ve světě běžné demokratické mechanismy. Je to paradoxní. Zatímco se vůdci občanské pravice - ODS a ODA - stylizovali do role nositelů moderních manažerských postupů, jejich strany spíše připomínaly ustrnulé sekty, které se fixovaly pouze na několik významných osobností. Tyto problémy však nemá jenom pravice, jsou bohužel typické pro všechny české partaje.
Každá strana by měla být pružným strojem na vyhledávání perspektivních politiků, prostředkem k organizování volebních kampaní, a hlavně by měla vytvářet prostor, kde se společenské zájmy transformují do politické podoby. Čeští straníci se místo toho opevnili ve svých pozicích a politickou stranu začali téměř výhradně chápat jako mocenské krytí svých pozic ve státní správě a samosprávě, případně jako odrazový můstek před…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
