Radostná revoluce

Výhody civilizačního pokroku čím dál víc zastiňuje dlouhý seznam jeho škod. Aby se dnes člověk z města napil dobré vody, musí se zapojit do tržních transakcí, jako kdyby si chtěl obstarat špičkový high-tech výrobek. Za čistým vzduchem podnikáme dlouhé výlety. Dokonce i poshovět si chvíli v klidu nás stojí tolik energie, jako kdybychom se chtěli zúčastnit nějaké obzvlášť atraktivní zábavy. Mnoha obnovitelným zdrojům se nedostává čas k obnově. A to se má počet lidí na Zemi v příštím století zdvojnásobit. Je to únosné? Je možné vývoj, na který jsme si zvykli, udržet? A jestli ne, jak ho změnit?

Podobné otázky si už v západní civilizaci neklade jen pár naivních snílků či „ekoteroristů“, ale pronikají pomalu i do vědeckých expertiz a do agendy politických elit. S nečekaným návrhem východiska se nedávno přihlásili tři vědci: biolog z wuppertalského Institutu pro klima a energii Ernst Ulrich von Weizsäcker, americký fyzik Amory Lovins a jeho žena Hunter. V obsáhlé publikaci s názvem Faktor 4 nechávají stranou všechny zákazy, omezení i obrat k dobrovolné askezi a jako základní nástroj k dosažení ekologicky přijatelnějšího světa povolávají trh.

Dělejte s tím něco

Zní to neuvěřitelně: stroje zkonstruované člověkem přemístí každý rok po zemském povrchu dvakrát víc materiálu než všechny přírodní síly včetně zemětřesení, povodní a výbuchů sopek dohromady. Příroda se přesto držela dlouho ve formě a nedávala na sobě naši přesilovku znát. Dnes však na…