Postmoderní filozofové říkají, že každý má dodržovat jen svou vlastní morálku, i kdyby ji třeba odkoukal ze seriálů TV Nova. Pořád je to prý lepší, než kdyby mravní normy předepisovala vrchnost, lhostejno zda katolická, komunistická či nacionální. Konzervativci naopak tvrdí, že existují obecnější morální pravidla, která by lidé měli převzít z tradice, případně od osvícených myslitelů. V tomto smyslu je konzervativcem i filozof, bývalý disident a v současné době šéf Institutu základů vzdělanosti Univerzity Karlovy docent Zdeněk Pinc. Právě současné vášnivé osobní spory mezi předními českými filozofy nad jeho esejem „Etické kořeny rozmluvy“ ale dávají za pravdu postmodernímu pohledu: alespoň mezi českými filozofy má každý svou morální pravdu.
Chyba, nikoliv podvod
Pincův esej vyšel už před rokem. Letos v srpnu upozornily Literární noviny, že 55 řádek z jeho textu, který pojednává o názorech francouzského filozofa Emmanuela Lévinase, se téměř doslova shoduje s úryvkem z šest let staré učebnice Miroslava Petříčka Úvod do současné filozofie. To jsou fakta, o kterých nikdo nepochybuje: rozdíly jsou však v jejich morálním hodnocení.
Počátkem září v Lidových novinách na Pince ostře zaútočil pod pseudonymem André Klokoč pražský filozof a rovněž bývalý disident Petr Rezek. Protože Pinc neupozornil, odkud celou čtvrtinu svého díla opsal, dopustil se prý „plagiátu, tedy obyčejné krádeže“. S tím ale nesouhlasí jiné morální autority oboru. S poukazem na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
