Slovo sovětského původu kompromat znamená „kompromitující materiál“, který v případě potřeby užije mocenská skupina či jednotlivec k oslabení či likvidaci protivníka. Avšak výraz kompromat zdaleka nezmizel s pádem komunismu. Svědčí o tom i mediální rozpracování jednoho žhavého problému poslední doby - privatizace ruského telekomunikačního gigantu Svjazinvest.
Z politiky do byznysu
V pátek 25. července zvítězila v aukci o koupi čtvrtinového podílu Svjazinvestu kyperská společnost Mustcom Ltd. nad konkurenčním holandským konsorciem Telefun BV. Lídrem vítěze je ale Onexim Bank, jíž předsedá bývalý první vicepremiér Ruska Vladimir Potanin a k jejímž podílníkům patří německá Deutsche Bank a fond Quantum miliardáře George Sorose. Poražené konsorcium tvoří ruské subjekty Alfa Bank a Most Bank, španělská Telefónica de Espaňa a další. Vyvolávací cena činila 1,18 miliardy amerických dolarů, Mustcom (de facto Onexim Bank) však zvítězila nabídkou 1,875 miliardy, zatímco Telefun nabízel jen 1,72 miliardy. Původní cena nabízeného balíku akcií tak byla překročena o 59 %.
Personalizace problému bývá ošidná, ale zde vnáší světlo do temnot - zvláště když k „nečitelnosti“ přispívají masmédia. Takže k věci. Stojí-li na straně vítězů Potanin a Soros, stranu poražených představují dva čelní představitelé ruské „sedmičky mocných“ podnikatelů a magnátů: Boris Berezovskij, současný zástupce tajemníka Bezpečnostní rady, majoritní podílník ruské automobilky Logovaz a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
