Pět zachmuřených mládenců, kteří se poslední předvánoční středu prodírají davem bloumajících lidí na Václavském náměstí, nepřišlo do centra Prahy nakupovat. Zastavují se na prázdném plácku před budovou ČKD a před očima kolemjdoucích se zatřepetá podomácku vyrobený transparent „Nechceme deklaraci národní zrady“. Kousek odtud na Malé Straně právě skládají slib novopečení senátoři, tady ale nepochybně půjde o víc. „Zase budeme trpět pod bičem německého okupanta,“ oslovuje jeden z pětice procházející Pražany. Jeho kolegové zatím z tašky vytahují archy papíru a kladou je na přinesený kempinkový stolek. Protestní akce českých a moravských komunistů, kteří nesouhlasí s podpisem česko-německé deklarace o dobrých vzájemných vztazích, právě začala.
Ty německej hajzle
Během několika minut je kolem stolku plno. První arch bleskurychle zaplnily podpisy zhruba dvaceti penzistů, kteří teď přešlapují okolo a pouštějí se do diskuse s korzujícími spoluobčany. Na rozdíl od mládenečků s transparentem ovšem staří matadoři třídního boje nezůstávají jen u hesel: po chvíli padají první rány. „Ty fašistická svině,“ křičí starý muž v klobouku na dívku, která ho fotografuje skloněného s propiskou nad peticí, a snaží se jí holí vyrazit foťák z ruky. Čtyřicátník, jenž se dívky zastává a utrousí poznámku o „starém bolševikovi“, taky nezůstává zkrátka: „Já tě zabiju, ty hajzle německej,“ volá rozvášněný komunista a napřahuje se k další ráně. Konfliktu naštěstí zabraňuje jeho…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu