Poťouchlost
Reaguji na článek Z ODA do ODS, z ODS do ODA (Respekt č. 36/1996), věnovaný Josefu Ježkovi. Jestli Ježek o územněsprávní reformě mluvil „hodiny“ nevím, ale kdykoli jsem ho sám slyšel mluvit, potěšilo mě, že jsou i v parlamentě lidé, kteří některému tématu věnují skutečně dostatek času, znají jeho řešení v ostatních zemích a jsou o něm schopni promluvit na odborné i laické úrovni. Co se týče ironie nad množstvím investovaného „zápalu“, za každým posunem např. v politické situaci by přece bylo možné najít energii nějakého konkrétního člověka. Ani o ODS bych netvrdil, že v ní o důležitosti regionální samosprávy ví „jen málokdo“ - stačí si v duchu probrat její místopředsedy nebo komunální politiky atp. Zdá se mi, že i styl, kterým o těchto věcech autor článku referuje, hraničí s určitou „poťouchlostí“. Jako by Ježek prosazoval nějakou věc, která je víceméně marginální, doplňující, nebo dokonce jen mile úsměvná.
Petr Fišer
Se svým majetkem si snad můžu dělat, co chci
Nehodlám polemizovat o tom, jak se máme či nemáme jako podnikatelé chovat k Romům - viz článek Apartheid jako organizační opatření (Respekt č. 36/1996). Rozhodně by ale mně jako podnikateli mělo být ponecháno právo odmítnout poskytnutí služeb tomu zákazníkovi, u kterého…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
