19. července oznámil alžírský tisk, že emír abú Abdar Rahmán Amín řečený Džamal Zitúní byl zbaven vedení jedné z nejradikálnějších frakcí GIA (Ozbrojené islámské skupiny). Jak se však ukázalo později, v té době byl již Zitúní tři dny mrtev. V lakonickém komuniké, jež týden poté obdrželo Radio Méditerranée v Tangeru, stojí: „Zitúní se stal 16. července obětí léčky nepřátel islámu.“ Dnes je již zřejmé, že těmito „nepřáteli“ byli jeho věrní druzi ve zbrani, jednající na pokyn nejvyšších šéfů GIA, Alího Benhadžíra a Mustafy Kertálího. Zitúní se pro svůj fanatismus a radikálnost stal nepohodlným. To ale ještě neznamená, že by alžírští islámští extremisté chtěli složit zbraně.O Džamalovi Zitúním se toho moc neví. Byl synem obchodníka s drůbeží a již v mládí ho poznamenal vliv vůdce alžírských islamistů, později zavražděného Mustafy Bujálího. Po rozpuštění Fronty islámské spásy vstoupil do řad GIA. Násilná smrt šéfa Falangy smrti Šerífa Gusmího mu otevřela cestu k velení této nejfanatičtější skupiny v rámci GIA. Zitúní a jeho muži mají na svědomí například únos airbusu v prosinci 1994, přihlásili se k loňské vlně atentátů ve Francii i k zavraždění sedmi francouzských mnichů letos v květnu. Navíc spáchali desítky atentátů a vražd v Alžírsku, především mezi tamní inteligencí.Letošní únos a následná smrt sedmi francouzských trapistů ale uspíšila neshody mezi vedením GIA a její nejradikálnější frakcí ohledně permanentního terorismu v době, kdy i islámsky orientovaní Alžířané…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu