Pro vedení bosenských Srbů končí doba hájení, jak prohlásil mluvčí OSN v Sarajevu Alexander Ivanko. Tato slova pronesl 15. července, poté, co se v Evropě a USA začal zvyšovat tlak na odstoupení Radovana Karadžiče a generála Ratka Mladiče z jejich funkcí a na jejich vydání mezinárodnímu tribunálu v Haagu. O čtyři dny později se Karadžič vzdal funkce předsedy Srbské demokratické strany v Bosně. Zároveň se americkému vyjednavači Holbrookovi zavázal, že se nebude objevovat na veřejnosti, v rozhlase, televizi ani v dalších médiích a nezúčastní se chystaných voleb.
Rusko jen jako moderátor
Mezi velmocemi do té doby jasně vykrystalizovaly tři odlišné skupiny. Na jedné straně stály Spojené státy, Německo a Francie, pro které je Karadžičovo a Mladičovo odstoupení jen začátkem - hlavní je jejich vydání do Haagu. Uprostřed se ocitla nezainteresovaná Velká Británie. Jasně v opozici pak bylo Rusko, které považuje odstoupení obou mužů za nejzazší metu. První tři jmenované státy údajně zvažují použití síly, pokud se některá nadnárodní organizace (nejspíše NATO) rozhodne zatknout oba mezinárodně hledané zločince stůj co stůj. Rusko ozbrojenou akci vylučuje.Můžeme si připomenout, že právě současný šéf ruské diplomacie Jevgenij Primakov byl neúspěšným emisarem sovětského prezidenta Michaila Gorbačova za konfliktu v Perském zálivu. Tehdy se Západ v čele s USA jednoznačně postavil proti jakékoli jeho snaze o zprostředkování mezi Irákem a spojenci. A více než pokus…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
