Zdraví za šest a půl tisíce

Zdravotnictví proplýtvá 20 - 30 % svého rozpočtu. I když se tím Česká republika příliš neliší od jiných rozvinutých zemí, přesto nikdo nepochybuje o tom, že se musí najít způsob, který by plýtvání zamezil. Jak se bude šetřit, až s tím ministr zdravotnictví opravdu začne?

Každý sobě revizorem

Úplně obecně vzato, náklady se mohou hlídat buď na straně nabídky, nebo poptávky. Omezit nabídku znamená například stanovit strop počtu zdravotních zařízení, kontrolovat počet výkonů proplácených pojišťovnami, omezit počet plně hrazených léků atd. Kontrola poptávky vyžaduje zase jiná opatření: třeba programy na podporu zdraví a prevence, zavedení spoluúčasti pacientů, stanovení limitů na péči hrazenou solidárním pojištěním apod.Ministr zdravotnictví Stráský naposledy ve svém březnovém vystoupení v parlamentu potvrdil, že podobně jako v jiných evropských zemích, bude i u nás hrát základní makroekonomickou roli regulace nabídky. Ani na omezení poptávky ale nehodlá zapomínat. Nakonec právě ODS přišla vloni v tomto oboru s novinkou - návrhem na zavedení individuálních zdravotních účtů (někdy se také hovoří o povinném zdravotním spoření).Předpokládá se, že by se všichni občané stali majiteli vázaných individuálních účtů, ze kterých by museli platit určitou část zdravotní péče. Tím by nejen získali dobré motivy tlumit svou poptávku, ale současně by se mohli bránit nadbytečné nabídce. Levice bije na poplach, že vláda zamýšlí zlikvidovat solidární přístup - o tom…