Nová šance pro Bosnu
Příměří uzavřené minulou středu mezi válčícími stranami v Bosně začalo platit prakticky vzápětí po obnovené úspěšné ofenzivě bosenské armády a jejích chorvatských spojenců.
Příměří uzavřené minulou středu mezi válčícími stranami v Bosně začalo platit prakticky vzápětí po obnovené úspěšné ofenzivě bosenské armády a jejích chorvatských spojenců. Poněvadž bosenská armáda v posledních dnech zaznamenala i další úspěchy na jiných bojištích a není ani příliš sporů o to, jaké jsou její konečné cíle, naskýtá se přirozeně otázka: do jaké míry lze nynější příměří brát vážně? Nebude jen jedním z řady neúspěšných pokusů o zastavení palby, který nakonec nepovede nikam?
Nezůstal napůl cesty
Nabízí se srovnání s předchozím příměřím, které bylo v Bosně uzavřeno v prosinci loňského roku prostřednictvím bývalého amerického prezidenta Jamese Cartera. Toto příměří počítalo se čtyřměsíčním klidem zbraní, ovšem s tím, že se prakticky nikdy nejednalo o tom, co by mělo po těchto čtyřech měsících míru následovat. Obě hlavní strany konfliktu, bosenská vláda v Sarajevu a Karadžičova v Pale, také Carterovu iniciativu uvítaly. Chápaly uzavřené příměří spíše jako krátkodobý oddech, sloužící k nasbírání sil do dalších bojů, než jako vážně míněný pokus nastolit mír. Těžké boje ostatně probíhaly i během příměří, především v oblasti Bihače, na který útočily spojené síly bosenskosrbské a chorvatské armády.Carter, který díky této a jiným iniciativám získal gloriolu mírotvorce, se ani nesnažil o nic jiného než o prosté zastavení palby. Aby se však mohlo jakékoli sjednané příměří stát základem mírového procesu, musí být jasně určeny principy, ze kterých…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu