Co s územním ziskem

Karadžičovo panství v Bosně je poprvé od začátku války vážně ohroženo. Po leteckých úderech NATO na komunikace a spojovací centra v západní Bosně zahájily spojené síly Chorvatska, bosenských Chorvatů a sarajevské vlády zničující ofenzivu. Když padly obranné linie v okolí Drvaru a Bihače, bosenští Srbové se dali na ústup: protivníkům přenechali několik důležitých měst a tisíce čtverečných kilometrů území. Situace v Bosně se zcela obrátila: ozbrojené síly podléhající chorvatsko-bosenské federaci kontrolují kolem 65 % území, zhruba tolik, kolik dříve zabírala Karadžičova „Republika srbská“. Z jihozápadní Bosny začali hromadně prchat Srbové. Proto, že nebyli na válečné akce zvyklí, ze strachu před pomstou, ale i na výzvy svých vůdců. Ačkoli spojenecké armády nelze vinit z přímého vyhánění, jde o další podstatný zásah do etnických poměrů Bosny.

Stačí překreslit mapy

Chorvatsko-bosenská federace získala oblasti, které jí beztak přičítal plán kontaktní skupiny. Avšak budoucnost ostatních území, obsazených při ofenzivě, jasná není. Mohla by posloužit jako prostředek výměny za oblasti podél Driny na východě Bosny, včetně Srebrenice a Žepy, jichž se Karadžič dosud odmítal vzdát. Pravděpodobnější je, že se jich nebude chtít vzdát ani výměnou za území, která mu plán kontaktní skupiny skutečně přičítá.I Chorvatsko a Srbsko mají zájem na tom, aby věci v zásadě zůstaly, jak jsou. Pro Srbsko je důležitá především východní Bosna, která slouží jako nárazníkové…