Dopisy

Věda není posvátná kráva

Glosa o černých čápech, o vědě a o výzkumu (Respekt č. 27/95) by nestála za polemiku, kdyby na ni nebyl odpověděl profesor Rudolf Zahradník, předseda Akademie věd ČR, tak tvrdě. Říká, že „hrozně veselé a satirické články by bylo možné napsat např. i o všech projektech, které vedly k tomu, co tvoří civilizaci konce století“. No a? Vědci by šli stejně svou cestou, možná by se i trochu pobavili. Určitě by se bavil profesor Wichterle, vynálezce zmiňovaného silonu a kontaktních čoček. Sám ze sebe si dělá legraci od srdce a rád a o epizodách ze svého vynalézání umí vyprávět tak, že posluchač se - navzdory závažnosti obou vynálezů - směje (nebo usmívá). Dokonce i přímo jediný český „nobelový“ vynález - polarograf profesora Heyerovského - by byl takový nectný článek unesl. Stejně by spatřil světlo světa a spoluvytvořil naši civilizaci. Nechci se přít o to, zda glosa, kterou profesor Zahradník tak přísně odsuzuje, je dost podložená, trefná, a tudíž korektní. Prostě někdo s humorem veřejně pochybuje o jednom vědeckém projektu. Pochybujeme tak veřejně o některých konáních prezidenta, parlamentu, vlády, a dokonce i nezávislých soudů. Také o uměleckých dílech, výstavách a divadelních představeních. O vědeckých projektech ne? Věda přece není posvátná kráva, kolem níž se musí chodit po špičkách - i když se tak občas tváří.…