Berlínské bla-bla-bla...

Světové společenství uznalo vážnost hrozby celosvětové změny klimatu už před několika lety. V roce 1992 byla uzavřena Rámcová úmluva o změně klimatu, kterou k dnešnímu dni ratifikovalo již více než sedmdesát států včetně všech velmocí. Minulý týden se pak zástupci těchto zemí sešli v Berlíně na první společné konferenci. Měli zde postoupit o krok dál za dosavadní poměrně obecné deklarace, podle nichž se například jednotlivé státy zavazují pouze k tomu, že udělají vše pro to, aby do konce tisíciletí stabilizovaly emise skleníkových plynů na úrovni roku 1990.Berlínské konference se zúčastnily desítky ministrů a několik premiérů. Její výsledky se oprávněně očekávaly s velkým napětím. Dokáže se svět dohodnout na tom, že je skutečně zapotřebí rychle podniknout konkrétní akce a přijmout jasné závazky?

Skleníkový efekt

Každý středoškolák dnes už ví, že jedním z největších problémů životního prostředí v globálním měřítku je skutečnost, že při spalování veškerých fosilních paliv - uhlí, ropy, plynu - se do ovzduší uvolňují obrovská kvanta oxidu uhličitého. Jeho větší část v atmosféře zůstává a nic nenasvědčuje tomu, že by v dohledné budoucnosti lidé přestali těchto zdrojů energie využívat. V průběhu příštích několika desetiletí proto téměř jistě dojde minimálně ke zdvojnásobení množství oxidu uhličitého v ovzduší. Jaký to bude mít důsledek?Oxid uhličitý se významně podílí na vzniku toho, čemu říkáme skleníkový efekt zemského ovzduší a co způsobuje, že je…