Bosna vrací do našich životů smrt

Bosna vrací do našich životů smrt

Západní svět se marně snaží zbavit viny

Bosenská válka se v minulých dnech opět stala předním světovým tématem. Podnět k tomu zavdala skutečnost, že během okamžiku zabil dělostřelecký granát na sarajevském tržišti sedmdesát lidí. S trochou cynismu bychom však mohli říct, že na pozadí celého konfliktu jde vlastně o marginální záležitost. Počet zabitých v Bosně a Hercegovině se odhaduje na dvě stě tisíc, což znamená denní průměr tři sta mrtvých - z nich značnou část tvoří neozbrojení civilisté. „Nová“, rozhořčení vzbuzující je pouze ta okolnost, že jsme tentokrát jako televizní diváci a čtenáři novin byli konfrontováni s větší koncentrací smrti a utrpení než obvykle.

Pojítko medializace

Medializace, která nám přináší válku a smrt do obývacích pokojů, spoluvytváří od počátku podstatnou dimenzi jugoslávského dramatu. Vtahuje nás do konfliktu jako spoluviníky, neboť dennodenně přihlížíme nepochopitelným hrůzám, a přitom nemůžeme nic učinit. Neurčitý pocit viny je ještě umocněn tím, že naše citlivost se tváří v tvář utrpení časem nutně otupuje. Můžeme sice dát průchod svému soucitu a poslat do Bosny potraviny, léky či ošacení, ale na samotném vraždění to nezmění nic. Navíc humanitární pomoc se plně zaintegrovala do logiky bosenského konfliktu - umožňuje přežívat nejen hladovějícím civilistům, ale i ozbrojencům; zároveň ti, kteří pomoc distribuují - včetně jednotek UNPROFOR - se fakticky stávají rukojmími, a…