Bosna vrací do našich životů smrt
Západní svět se marně snaží zbavit viny
Bosenská válka se v minulých dnech opět stala předním světovým tématem. Podnět k tomu zavdala skutečnost, že během okamžiku zabil dělostřelecký granát na sarajevském tržišti sedmdesát lidí. S trochou cynismu bychom však mohli říct, že na pozadí celého konfliktu jde vlastně o marginální záležitost. Počet zabitých v Bosně a Hercegovině se odhaduje na dvě stě tisíc, což znamená denní průměr tři sta mrtvých - z nich značnou část tvoří neozbrojení civilisté. „Nová“, rozhořčení vzbuzující je pouze ta okolnost, že jsme tentokrát jako televizní diváci a čtenáři novin byli konfrontováni s větší koncentrací smrti a utrpení než obvykle.
Pojítko medializace
Medializace, která nám přináší válku a smrt do obývacích pokojů, spoluvytváří od počátku podstatnou dimenzi jugoslávského dramatu. Vtahuje nás do konfliktu jako spoluviníky, neboť dennodenně přihlížíme nepochopitelným hrůzám, a přitom nemůžeme nic učinit. Neurčitý pocit viny je ještě umocněn tím, že naše citlivost se tváří v tvář utrpení časem nutně otupuje. Můžeme sice dát průchod svému soucitu a poslat do Bosny potraviny, léky či ošacení, ale na samotném vraždění to nezmění nic. Navíc humanitární pomoc se plně zaintegrovala do logiky bosenského konfliktu - umožňuje přežívat nejen hladovějícím civilistům, ale i ozbrojencům; zároveň ti, kteří pomoc distribuují - včetně jednotek UNPROFOR - se fakticky stávají rukojmími, a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu