Mezi třecími plochami
Náměstek Vondra cestoval po republikách bývalé Jugoslávie
Česká politika až dosud ve vztahu k zemím bývalé Jugoslávie nebyla příliš konzistentní; pohybovala se víceméně v rovině osobních postojů některých politiků. Jedním z protipólů tu je tradičně Václav Havel, dosud jediný významnější státník světa, který se kdy veřejně zasazoval za vojenskou intervenci v Bosně a Hercegovině. Opačným pólem je Václav Klaus, vyznávající zásadu absolutního nezasahování do varu mezi nástupnickými republikami. Tento stav by se ovšem měl postupně měnit. Odrazovým můstkem by měla být nedávná okružní cesta prvního náměstka ministra zahraničí Alexandra Vondry po čtyřech republikách někdejší Jugoslávie - Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Srbsku (respektive „nové Jugoslávii“) a Makedonii.
Až dosud vše pro UNPROFOR
Praha dosud postrádala koncepční politiku vůči regionu jako takovému, ale i fungující oboustranné vztahy. Výjimkou v tomto ohledu je Slovinsko, jež také právě proto do Vondrova cestovního plánu zahrnuto nebylo. Se Slovinskem jsme už podepsali většinu hlavních dvoustranných dohod a navázali živé obchodní styky, ovšem naše vztahy s republikami ležícími více na jih mají sestupnou tendenci. Důvod je nasnadě. Slovinsko představuje relativně bezkonfliktní zónu bývalé Jugoslávie. Navazovat styky s kýmkoli dále na jih nevyhnutelně znamená manévrovat mezi třecími plochami a křížícími se zájmy, což předpokládá mít celkový plán a stanovit…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu