Dvě pravicové strany stačí
Rozpory ve vládní koalici jsou uměle nafouknuté
Sociálně demokratická poslankyně Petra Buzková nedávno prohlásila, že politika vládních stran je natolik rozdílná, že koalice vlastně ani není koalicí v pravém slova smyslu. Pro běžného občana jsou naopak rozdíly mezi vládními stranami těžko postřehnutelné a nesrozumitelné. Ve skutečnosti jsou totiž opravdu malé a neúměrně nafouknuté hašteřením kolem daní, televize anebo prezidentské nominace Václava Havla. Výjimkou potvrzující pravidlo je spor o restituci církevního majetku.
Každý svoji stranu
Vina za úpadek české politiky do údajné prostřednosti a nekonečného manévrování je přičítána politikům. I oni jsou však často „obětí“ politiky. Příliš velký počet nedovyvinutých stran, osobností a nejrůznějších iniciativ neumožňuje efektivní vyjednávání a politiku často mění v hysterickou šachovou hru, kde nikdo nevidí dál než na jeden tah dopředu.Politické strany představují demokratickou verzi mocenských klanů, které soutěží uvnitř sebe i mezi sebou o moc. Jedněm tato soutěž přináší slávu a druhým zklamání. Rozhodují v ní nejen osobní kvality politiků, ale také štěstí a důvěryhodná spojenectví. Není v ní ovšem také nouze o fauly. Je-li však dostatečně „průhledná“, každý faulující riskuje, že ztratí přízeň a podporu veřejnosti i svých původních spojenců.Polistopadové dilema naší pravice dobře ilustruje politický rozchod dvou přátel: Pavla Bratinky ODA) a Václava Bendy …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
