Cítíme se jako ovce

Cítíme se jako ovce

Východní Bosna prožívá agónii

Východní Bosna, zvlášť území podél hraniční řeky Driny, je prakticky dvounárodní. Před válkou zde žilo zhruba 200.000 Muslimů a 120.000 Srbů. Ve městech s převahou Muslimů předcházel válce vždy stejný scénář: představitelé Srbské demokratické strany (SDS), kteří se povýšili na jediné zástupce Srbů, žádali zdvojení všech úřadů - na srbské a ostatní - a zároveň spolu s armádou organizovali vyzbrojování vybraných osob. Nakonec žádali, aby veškerá výkonná moc byla předána SDS.

Partyzánská válka

Ve městech Vlasenica a Rogatica byli Muslimové, jakmile SDS získala moc, hromadně propouštěni ze zaměstnání, mnohým bylo přikázáno domácí vězení a nakonec byla většina z nich vysídlena. Ve městě Bratunac SDS vyhlásila výjimečný stav a nařídila shromáždit téměř všechny Muslimy - asi 8.000 lidí, většinu obyvatel města - na fotbalovém stadiónu. Asi 2.000 jich nepřežilo, ostatní byli postupně převezeni do jiných koncentračních táborů, deportováni nebo prostě vyhnáni.Zvornik, Foča, Višegrad a Srebrenica, kde se místní orgány odepřely poddat, byly obklíčeny tanky a děly federální armády. Poté nastoupily jednotky četniků (arkanovců, šešeljovců, „Vukovarských vlků“ atd.), které provedly konečnou „pacifikaci“, doprovázenou pogromy na muslimském obyvatelstvu, drancováním domů a bytů, ničením mešit a památek turecké kultury. Jediné město, které odolalo útoku armády a četniků, bylo Goražde, a to díky místním…