Signál jménem Arkan
Nad Kosovem se stahují mraky
O možnosti povstání Albánců v oblasti Kosova se hovoří už od roku 1981, kdy jugoslávská armáda a policie krvavě zasáhla proti demonstrantům, požadujícím demokratizaci veřejného života. I podle oficiálních údajů si tehdy zásah vyžádal mnoho desítek mrtvých. Navzdory tomu ozbrojený odpor proti Srbsku dosud nepropukl, třebaže zprávy i fámy o Albáncích, zabitých údajně při útoku na policejní či vojenskou hlídku, jsou dnes téměř na denním pořádku.
Prohlubující se propast
Albánci tvoří přes 80% obyvatel Kosova, Srbové jen kolem 10% a další 2–3% Černohorci. Přesto právě oni patří k nejortodoxnějším zastáncům srbského práva na tuto oblast. Z obou stran se ozývá tvrzení, že ti druzí chtějí Kosovo jen pro sebe. Argumentace pro každou takovou možnost je však sporná, protože srbská stojí výhradně na historických, albánská na etnických důvodech. Srbsko, aby předešlo diskusím, raději loni protiprávně zrušilo autonomní statut oblasti, načež albánské politické strany uspořádaly ilegální volby, referendum o nezávislosti a nakonec vyhlásily Republiku Kosovo v čele s předsedou Demokratického svazu Kosova Ibrahimem Rugovou. O dialog s tímto mužem se pokusil až Milan Panič, ale pod tlakem konzervativních politických kruhů od svých původních vstřícných stanovisek ustoupil a zklamaný Rugova zřejmě na dohodu rezignoval.Srbská strana tvrdí, že na kosovských Srbech probíhá genocida, ačkoliv mezinárodní organizace…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
