ledá se jméno pro nový stát

ledá se jméno pro nový stát

Problémy české zahraniční politiky

Zahraniční politika se od vnitřní liší především tím, že vyžaduje mnohem větší konsensus. Zahraniční politika je politikou státní a je obtížné a pro stát i nebezpečné měnit ji po každých volbách.Česká společnost stojí před otázkou, jak dosáhnout nutného konsensu v zemi, kde změna vlády může znamenat změnu režimu, kde vzniká nový státní útvar, o kterém se bývalý prezident vyjádřil v tom smyslu, že vzniká z cizí vůle, a kde zahraniční diplomaté upozorňují své domácí protějšky: Proboha, už si ten svůj stát konečně aspoň pojmenujte!

Malý národ

Polemiky o vzájemném vlivu zahraniční a vnitřní politiky patří k radostem intelektuálů. Vyplývá to z faktu, že tato otázka není řešitelná, ale musí být vždy znovu nastolovaná jako problémová a problematická. Zjednodušeně řečeno je vnitřní politika výrazem našeho vztahu k sobě samým a zahraniční politika vyjadřuje náš vztah k okolnímu i vzdálenému světu. Jeden z omylů současného českého politického myšlení spočívá ve snaze tvořit pro potřeby zahraniční politiky historické modely. V tomto pojetí se národ chápe jako kolektivní archetyp a historie není tokem událostí v čase, nýbrž množinou nečasových modelů, které nabízejí řešení přítomné situace. Jak řekl Sebastian Haffner, historie není odnoží vědy, ale literatury. Historizující model nutně popírá jedinečnost moderní doby a tím i jedinečnost dnešní situace; pokud však chceme řešit problém tady…