0:00
0:00
Rozhovor4. 2. 19918 minut

Slyším, jak se komunisti smějou

S dlouholetým politickým vězněm Jiřím Wolfem hovoří o komunistických lágrech, 17.listopadu a dnešku Petr Placák

Astronaut

Jirko, ty jsi známý především jako jeden z nejtěžších politických případů 70. a 80.let. Za co ses dostal do kriminálu?

Chtěl bych opravit to, že jsem známý. Byl jsem známý před 17.listopadem. V roce 1978 jsem byl zatčen za „protistátní“ dokumenty Výboru proti diktatuře, který jsem založil společně se svým bývalým přítelem Františkem Hrabalem. Hrabal však už ve vazbě zradil a od té doby se traduje jeho spolupráce se Státní bezpečností. Dostal jsem tehdy 3 roky a byl to vlastně druhý „případ“, kterým se zabýval tehdy právě vzniklý Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných - VONS. Navíc jsem pak ještě dostal půl roku za své tvrzení, že jsem byl při výslechu fyzicky napadán. Takže dohromady tři a půl roku. Strávil jsem je na prvním v Minkovicích, kde byl v tu dobu také Petr Cibulka.

Své zážitky z Minkovic jsi popsal…

Ano. Z mého pobytu tam vznikla knížka motáků doplněná básněmi, která nyní bude vycházet na pokračování ve Studentských listech. Popisuji v nich tamější otřesné podmínky. Z té doby byla také stručná zpráva o poměrech v Minkovicích, kterou jsem napsal hned po návratu z vězení. To bylo 22.srpna 1981 a zpráva o Minkovicích vyšla v samizdatu už v prosinci téhož roku.

↓ INZERCE

Což bylo důvodem k tvému novému zatčení…

Ne hned. Pokud tyto materiály kolovaly po Československu, nic se nedělo. Až když je pak zveřejnil Palach Press v zahraničí. To bylo, myslím, 10.května 1983. O sedm dní později…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc