Kubánská spojka

12.března zatkla kubánská tajná policie jedenáct (podle našeho tisku osm) odpůrců totality, aktivistů Strany pro lidská práva, jen za to, že týden předtím zaslali blahopřejný dopis americké delegaci Výboru na obranu lidských práv. Tento na první pohled běžný obrázek kubánské každodennosti však v sobě nese nové rysy: namísto diskrétního mlčení - ohledy na mezinárodní prestiž - se vláda snaží vybičovat obyvatelstvo proti obviněným, kteří se budou před soudem zodpovídat z členství ve státem nepovolených organizacích. Rozvášněné davy tak představují vyvrcholení trendu, trvajícího přibližně dva roky. Podle odhadu Americas Watch je na Kubě nyní až 300 politických vězňů, někteří z nich bezmála od začátku revoluce. Jak vypadá dnešní situace na tomto ostrově a jaké jsou vyhlídky na změnu?

Castrostojka

Doby, kdy Kuba, vydržovaná Sovětským svazem, aspirovala na vedoucí úlohu v třetím světě, již minuly. Skoncovala s nimi mezinárodní situace, nepříznivá vojenským dobrodružstvím, a pomalu vysychající roh hojnosti východního bloku. Po léta propagovaná hospodářská nezávislost se v lednu po drastickém omezení sovětských dodávek nečekaně zhmotnila. Kromě běžných zásobovacích potíží se projevil nedostatek chleba a krmiva pro dobytek, prasata se krmila cukrovou třtinou a bylo nutné vybíjet i drůbež. Vláda dovezla kanadskou pšenici a své problémy uvalila na národ: v Havaně se zvýšila cena chleba a na venkově, kde je chléb pouze na příděl, byly omezeny denní dávky.…