Šéf

Generálporučík Alojz Lorenc patřil bezesporu k nejvýznamnějším pilířům totalitního režimu. Od 1.8.1988, tedy od doby vzniku Hlavní správy kontrarozvědky, mu podléhaly naprosto všechny úseky Státní bezpečnosti. Od boje proti vnějšímu i vnitřnímu nepříteli až po ekonomiku. Krátce po jeho nástupu do funkce a vzniku HS KR se změnila i federální vláda a po delší odmlce začali být opět zatýkáni a souzeni odpůrci režimu (na podzim 88 Jirous, Cibulka). Ovšem už od roku 1986 byl Lorenc až do prosince 1989 jediným funkcionářem, který stál rozhodnutím ministra vnitra v čele operačního štábu FMV, jenž se vytvářel v době vyhlášených mimořádných opatření.

Alojz Lorenc vykonával před svým nástupem do funkce prvního náměstka FMV několik let funkci náčelníka Správy SNB hl.m.Bratislavy a Západoslovenského kraje. Zhruba v této době se vyskytly případy rozsáhlé trestné činnosti stranických a státních funkcionářů (Babinský, Rásocha, Zelík). Do tohoto období však zároveň spadá podezření ze zneužití pravomoci příslušníky SNB, kteří umožnili některým pachatelům protizákonně vycestovat do zahraničí a emigrovat. Jen stěží lze uvěřit tomu, že by o podílu stranických funkcionářů na trestné činnosti nevěděl náčelník Správy SNB. V tu dobu se Lorenc pokusil lustrovat v evidencích FMV osoby blízké případům Zelík a Rásocha. Chtěl si tak zřejmě zajistit dostatek kompromitujících materiálů, které by mu umožnily další služební postup. Jednal protizákonně a tehdejší ministr Vajnar mu další…