Německý poker

V neděli 1.července bude vytvořena měnová, hospodářská a sociální unie obou německých států. Tato unie sice ještě neznamená jednotné, natožpak svrchované Německo, ale už při její přípravě se naplno odhalily síly a zájmy, které budou určovat a doprovázet další běh událostí. Na rozdíl od uplynulých čtyřiceti let ideologického zápasu a sedmi měsíců národní euforie se nyní dostala ke slovu konkrétní argumentace nadešel čas vyložit karty.

Na první pohled jde vše podle plánu: bourá se berlínská zeď, východoněmečtí občané stojí ve frontách před spořitelnami, aby si převedli úspory na západní měnu a začíná se rýsovat reálný termín celoněmeckých voleb. Pod tímto obrázkem se však skrývá na jedné straně nejistá budoucnost, reprezentovaná slovy restrukturalizace, privatizace, rekvalifikace - dosud bez hmatatelného obsahu - na druhé straně pak obava z příliš drahého účtu za sjednocení - na úkor vlastní životní úrovně. Na vládní úrovni to formuloval spolkový ministr financí Theo Waigel: "Spolková republika není samoobsluha - aby napravovala chyby čtyřiceti let socialistického hospodaření."Po celé poválečné období platila idea sjednoceného Německa za chiméru, za porušení posvátného jaltského systému nedotknutelnosti poválečných hranic. A právě ve chvíli, kdy se tento systém rozpadá, se ukazuje, že bezprostředním zádrhelem nebude strategická rovnováha sil, nýbrž vnitřní spory - jen na první pohled překvapivě zrovna ve Spolkové republice. Politické spektrum NDR se totiž věrně…