Čeští klimatologové se ozvali – pozdě, ale přece
Trvalo to, ale dočkali jsme se. Celé měsíce mohli žít obyvatelé české kotliny v domnění, že závěry mezinárodní vědecké veřejnosti o vlivu civilizace na klima nejsou nic než „velký švindl“. Situace se změnila až minulý týden, kdy Komise pro životní prostředí AV ČR představila na tiskové konferenci své stanovisko k diskusi o klimatických změnách.
Trvalo to, ale dočkali jsme se. Celé měsíce mohli žít obyvatelé české kotliny v domnění, že závěry mezinárodní vědecké veřejnosti týkající se ohřívání planety jsou jakýmsi globálním spiknutím, v jehož podtextu není nic jiného než snaha klimatologů o zviditelnění. V horším případě měly být dokonce projevem nového náboženství, které nahradilo marxistickou ideologii. Závěry o vlivu civilizace na klima nejsou nic než „velký švindl“, proti oteplování nemá smysl bojovat – v tomto názoru utvrzoval veřejnost nejen prezident, ale i mnohá média v čele s komentátory Lidových novin.
Klimatologové na to příliš nereagovali, a dostávali se tak do pozice vysmívané a izolované skupiny. Někdy se z jejich opatrných vyjádření zdálo, že letošní sérii zpráv Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) tak úplně nevěří. Podivné mlčení vyvrcholilo po vydání knihy Václava Klause. Která jiná skupina vědců by mlčky připustila, aby jejich obor podobným způsobem – nejen svou knihou, ale i veřejnými vystoupeními - znemožňoval naprostý laik?
Situace se změnila až minulý týden, kdy Komise pro životní prostředí AV ČR představila na tiskové konferenci své stanovisko k diskusi o klimatických změnách. Jde v podstatě o výtah ze zmíněné série zpráv IPCC. Změny klimatu jsou vážný problém, kterému lze do velké míry předejít snižováním emisí – tak lze velmi stručně stanovisko shrnout.
O dalších podrobnostech hovořil s Respektem klimatolog Ladislav Metelka z Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové.
Lze stanovisko Komise pro životní prostředí AV ČR brát tak, že se čeští klimatologové hlásí k závěrům letošních zpráv IPCC?
V podstatě je to projev většinového názoru českých klimatologů. Nemohu mluvit za všechny, někteří mají drobnější výhrady, ale rozhodně si nemyslím, že by byl v České republice klimatolog, který by s tímto textem zásadně nesouhlasil. Stanovisko skutečně vyjadřuje podporu zprávám IPCC a je v souladu například s oficiálním stanoviskem Českého hydrometeorologického ústavu, které bylo vydáno někdy koncem února nebo začátkem března letošního roku.
Jak se klimatickým změnám bránit?
Byl bych rád, kdyby u nás začala probíhat diskuse, do níž by se zapojili klimatologové, vodohospodáři, odborníci na lesní hospodářství, zemědělci, ale třeba i sociologové a ekonomové, protože i oni se budou muset nějakým způsobem k této problematice vyjádřit. Zatím ta diskuse probíhala, ale bylo v ní hodně ideologie. Tu bude potřeba odstranit.
Čeho by se měla diskuse týkat? Adaptačních opatření, například budování hrází, nebo i prevence, tedy omezení emisí skleníkových plynů?
Nevím o tom, že by u nás existovala nějaká vědecky, výpočty podložená studie, kolik finančních prostředků by bylo třeba věnovat na prevenci a kolik dát na adaptaci. Osobně si myslím, že by té prevence i adaptace mělo být tolik, abychom s vynaložením minimálních prostředků dosáhli maximálního efektu. Část ekonomů dnes říká, že není potřeba dělat nic, žádnou prevenci, a že bude stačit, když se klimatickým změnám přizpůsobíme. V podstatě proti tomu nic nemám, pokud by to ale nebylo řešení, které vychází z ideologie, jako je tomu nyní, ale kdyby to bylo řešení nějak propočítané.
Ale ono to přece propočítáno bylo. Sternova zpráva i poslední ze zpráv IPCC hovoří o tom, že bude mnohem levnější omezit emise, než pak čelit následkům.
To je pravda. Ukazuje se, že pokud prostředky na prevenci nevěnujeme, přijde pak vynucená adaptace o hodně dráž. Tyto výpočty už proběhly, ale ve světě, nikoliv u nás.
Takže jde o to, jak vnést poznatky ze zahraničí do diskuse v Česku?
My si jako Česká republika nebudeme moci zvolit míru prevence, ta musí být dohodnutá celosvětově. Jde tedy spíš o adaptace; jejich míra bude záležet na rozhodnutí jednotlivých států. To je věc, kterou bude třeba nějak zvážit, prodiskutovat, propočítat. Zapojit by se měli i ekonomové.
Nechystají se čeští klimatologové zaujmout také stanovisko ke knize Václava Klause?
Že by vydali nějaké společné prohlášení, to nepředpokládám. Klimatologie se týká jen jedna kapitola té knihy a myslím, že názor některých klimatologů už zazněl. Můj názor je ten, že Václav Klaus se tu pustil na pole, na kterém není odborně příliš zdatný. Citoval různé autory, naše i zahraniční, někteří jsou klimatologové, ale většinou to klimatologové nejsou. Zároveň citoval, což je půvabné, dokonce i novinové články a různé internetové magazíny. Postupoval přitom velice selektivně, v podstatě si vybral vždy jen takové autory a taková tvrzení, aby to podpořilo jeho předem daný názor.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].