Trpělivost ani čas šéfovi Cermatu růže nepřinesly

Jiří Zíka byl z postu ředitele Cermatu odvolán po sérii spíše drobných pochybení. Tedy srovnáme-li to se zásekem, který u maturity z matematiky a češtiny vedl v roce 2012 k okamžitému odvolání jeho předchůdce Pavla Zeleného. Tentokrát se nakupila chyba v přijímacím testu, kterou přehlédly dvě kontrolní komise Cermatu, technické chyby při centrálním zpracování přijímaček, několik sporných úloh, o nichž se diskutovalo spíš mezi odbornou veřejností, vadné údaje v tiskové zprávě o výsledcích maturit a konečně další chyba, tentokrát v maturitním testu, kterou opět kontrolní mechanismus Cermatu nezachytil. Ale právě ta dobře ilustruje, v čem je problém.

V otevřené úloze bylo třeba jako ustálené rčení uznat nejen přísloví trpělivost růže přináší, ale také variantu čas růže přináší, byť ji ve frazeologickém slovníku nenajdete. V běžné řeči se totiž i tahle ustálená podoba vyskytne. O čemž svědčí kromě jiného to, že slovo čas na volné místo v úloze napsalo přes čtyři tisíce tři sta maturantů. To těžko může být náhoda. A jestliže přes sto z nich díky tomu nemusí maturitu opakovat, případně další rok studovat, těžko to označit za banalitu. Z jejich osobního hlediska i z hlediska státní kasy.

Velmi dobře je na tom vidět, jak i drobná chyba v takové zkoušce zásadně ovlivní životy mnoha lidí, jak slabě fungují kontrolní mechanismy Cermatu a jak nevděčné a komplikované je ověřovat vnímání jazyka testem. Kdyby stejná úloha padla u ústní zkoušky, jistě by žádný problém nezpůsobila. A možná by mohla odstartovat zajímavou debatu, zda v tomto kontextu nejsou čas a trpělivost synonyma.

Paradox je, že právě tato úloha neodstartovala debatu o synonymitě, ale o budoucí podobě maturit. Ministr v demisi Robert Plaga konstatoval, že mu nejde jen o to, aby se podobné chyby neopakovaly, ale že chce diskutovat, jak by měla státní maturita vypadat. Takže bychom měli Jiřímu Zíkovi a Cermatu za tu chybu spíš poděkovat. Současné podobě státní maturity bude za dva roky hezkých kulatých deset let. Takže tak akorát čas na to, začít se bavit, co bude pak. Pokud shrneme debatu, která už delší dobu probíhá na pedagogicky zaměřených serverech, daly by se možné návrhy shrnout zhruba do čtyř kroků, které by maturitu mohly udělat spolehlivější a modernější.

První krok – zlepšit informovanost veřejnosti. Včas publikovat testová zadání i maturitní data, přidat u každé úlohy vysvětlení, co přesně ověřuje a proč jsou jednotlivé položky odpovědi (ne)správné. Závěrečné zprávy z maturit publikovat v takové grafické podobě, aby byly veřejnosti srozumitelné. Tohle lze realizovat už od podzimního termínu letošních maturit (podrobněji ZDE).

Druhý krok – proměnit didaktické testy. Různí lidé navrhují víceméně totéž. Ať stát mluví jen do didaktických testů a ověřuje v nich to, co opravdu potřebují všichni maturanti, od učilišť po gymnázia. Zkouška z cizích jazyků se víceméně osvědčila. V češtině zkoušejme schopnost číst s porozuměním složitější texty, umělecké i odborné, pravopis, psaní čárek, schopnost najít a opravit chybu v cizím textu. Upravit současné testy tímto směrem není nic obtížného.

Test z matematiky jako povinný přidejme až ve chvíli, kdy bude ověřovat schopnost pracovat s procenty, číst grafy a diagramy, umět odhadnout výsledek na základě porozumění podstatě úlohy. Prostě věci, které budou z matematiky potřebovat celoživotně opravdu všichni bez ohledu na to, kde budou pracovat a co budou studovat. Tohle nejspíš nějaké dva tři roky potrvá. Tyto „státní“ testy mají být nutnou podmínkou pro připuštění ke školní – profilové části zkoušky.

Třetí krok – více samostatnosti a odpovědnosti školám. Profilovou část maturity svěřme školám. Včetně zkoušek, do nichž v tuto chvíli stát zasahuje. Napříště mají být plně v pravomoci školy. Ať tam gymnázia zkouší matematiku a češtinu na mnohem náročnější úrovni, ať ji odborně zaměřené školy posunou ke své odbornosti. Takže sloh na strojní průmyslovce a akademickém gymnáziu se asi bude zásadně lišit. Ku prospěchu věci. Snaha o centralizaci ústních zkoušek, stejně jako centrální hodnocení slohů z češtiny, nic pozitivního nepřinesly.

Čtvrtý krok – přidejme obhajobu maturitní práce. Pokud má maturita obstát třeba i za pět deset let, nevystačíme s podobou, která fakticky jen oprašuje starší model zkoušky. Ale už dnes mnohé školy zařazují obhajobu maturitní práce, která má šanci prokázat, jestli maturant umí prakticky použít to, co se naučil. Představte si cosi jako jednodušší bakalářku s tématem podle odbornosti školy, doplněnou diagramy, obrázky, poznámkovým aparátem, summary v angličtině, kterou pak musíte (v cizím jazyce?) obhájit před komisí. Taková práce je pro příštího zaměstnavatele rozhodně srozumitelnějším a uchopitelnějším výsledkem maturitního studia než vysvědčení se čtyřmi či pěti číslicemi.

Dávají vám tyhle čtyři kroky smysl?

Autor je spolupracovníkem Informačního centra o vzdělávání EDUin

AKTUALIZACE 31. 5.: Cermat na stránkách www.novamaturita.cz  poprvé publikoval graficky zpracovaná data v „občansky čitelné podobě“. Zachycují podrobně jednak výsledky letošního jarního kola maturit, jednak umožňují sledovat jednotlivé parametry zkoušky v časové řadě mezi lety 2013 - 2018. Tedy například dohledat, jaké zkoušky si maturanti vybírají na jednotlivých typech škol a jak jsou v nich úspěšní. Data zatím nejdou na úroveň jednotlivých úloh, přesto jde o zásadní posun a klíčový podklad pro věcnou debatu o budoucnosti státní maturity.