Cermat krmí média jalovými daty o maturitách

Pondělní zpráva Cermatu o výsledcích letošních maturitních testů vzbudila jako obvykle vlnu mediální pozornosti. Takže autor tohoto textu byl asi desetkrát dotazován, zda považuje pokles úspěšnosti u testu z matematiky o 0,6 procentního bodu za závažný. Reagoval na tuto otázku vždy stejně nerudně: že tohle číslo o ničem nevypovídá a že způsob, jakým Cermat zveřejňuje výsledky maturit, je nepřijatelný.

Nedozvěděli jsme se totiž ani celkovou neúspěšnost v testech, nedozvěděli jsme se, jak dopadli žáci na jednotlivých typech škol, ani to, v jakých úlohách byli neúspěšní. Tedy na čem v matematice nebo češtině obvykle selhávají a co by bylo dobré změnit ve výuce. Nelze se pak divit, že mediální debata okolo maturit je placatá jako šutr a opakuje se rok po roce v nezměněné podobě s refrénem, že je třeba zlepšit výuku (matematiky). Jenže to si říkáme už osmý rok, aniž se v tom směru cokoli stalo.

Co chybělo? Stačí se podívat na starší maturitní data, jak je interpretovala iniciativa Maturitní data – odtajněno. Z nich se například dozvíme, že neúspěšnost gymnazistů v testu z matematiky byla v roce 2016 3,6 %, ale u negymnazistů 36,3 %. Tedy desetkrát více. Z dalších dat se můžeme dozvědět, že na některých školách (jde hlavně o nástavbové studium) neúspěšnost běžně přesahuje 50 %.

To jsou opravdu podstatnější čísla do debaty než obecné zhoršení o půl procenta. Podobně dramaticky se vyvíjí neúspěšnost negymnazistů u testu z češtiny. V roce 2013 neuspělo 2,5 % a každý rok neúspěšnost stoupá; během čtyř let dosáhla 12,3 %, tedy pětkrát více. A letos je opět vyšší. O kolik? Nevíme, Cermat nám to nesdělil.

Ředitel Cermatu Jiří Zíka totiž volí jednoduchou taktiku. Ví, že média udrží pozornost nanejvýš týden. Takže nachystá jen data, která nenaznačují žádnou zásadní změnu a nenabízejí nic, čeho by se mohla debata chytit.  Ano, nevýznamně jsme se zhoršili a může za to výuka na druhém stupni. Zbylá data zveřejní až později nebo vůbec. A ani to, co je pak zveřejněno, nemá podobu diagramů, kterým by novináři i veřejnost mohli rozumět.

Na podzim, kdy se maturita uzavírá, kdy teprve máme souhrnná čísla a kdy bychom o maturitě měli diskutovat nejintenzivněji, už pak toto téma nikoho nezajímá. To samozřejmě není vina ředitele Cermatu, ale umí toho šikovně využít. Nakrmí na jaře média nic neříkajícími čísly a po zbytek roku si může dělat v oblasti informování o maturitních výsledcích víceméně, co se mu zlíbí.

Když už jsme u datové a informační spolehlivosti Cermatu. Ona pondělní tisková zpráva, kterou jsme všichni zkonzumovali v desítkách článků a zpráv, obsahovala čtyři věcné chyby. Někdy šlo o spletená čísla, někdy vypadla číslice (neúspěšnost u testu z němčiny nebyla 8,1 % ale 18,1 %), někdy šlo o špatně spočítaná procenta. Některé z těch chyb byly i laikovi patrné na první pohled, ale v Cermatu je neodhalili. Zpráva visela v této podobě na stránkách novamaturita.cz zhruba den. Až po upozornění zvenčí Cermat chyby opravil. Ale myslíte si, že u oné zprávy najdete nějakou omluvu, vysvětlení? Nebo alespoň upozornění, že původní čísla byla chybná? Nic takového.

Pokud chce Cermat dělat informační politiku tímto způsobem, neměli bychom mu to dovolit. Žádejme zveřejnění anonymizovaných maturitních dat už na konci května, umožní to veřejnou kontrolu tvrzení Cermatu. Žádejme celková čísla neúspěšnosti, žádejme grafy znázorňující dlouhodobý vývoj úspěšnosti u jednotlivých testů, žádejme diagramy zobrazující u každé úlohy, jak v ní dopadly jednotlivé skupiny žáků.

A nenechme se opít milým úsměvem pana Zíky, s nímž nám sděluje, že zrovna tahle čísla si nepřipravil, protože nás nechtěl mást přílišnými podrobnostmi. Než takto, jalově a s chybami, ať Cermat radši nevydává žádné tiskové zprávy. Takhle jen dělá přesně to, co jeho ředitel podle svých slov dělat nechce. Tedy mate veřejnost.

Autor je spolupracovníkem Informačního centra o vzdělávání EDUin