Pohlreich o zavření hospod: Mejdan skončil a nevím, kdo a jak ho zaplatí

Teoreticky jde sice jen o deset dní, podle televizního poradce přes gastronomii Zdeňka Pohlreicha se však budou hospody a restaurace se zákazem provozu vypořádávat ještě hodně dlouho. „Když nejsou tržby, všechno jde do kopru,“ bilancuje provozovatel tří podniků, kde využije krizového paragrafu v zákoníku práce, srazí po dobu uzavírky mzdy na 60 procent a bude doufat v rychlý návrat do normálu. Ale mnozí se podle něj už dočkat nemusí - malé firmy ve službách proto potřebují „nějakou reálnou pomoc“.

Vláda kvůli koronaviru vyhlásila nouzový stav, hospody deset dnů nesmí přijímat hosty. Čekal jste to?

Kdo by to čekal? Šli jsme si lehnout v pátek s tím, že můžeme být otevřeno aspoň do osmi, a ráno jsme se dozvěděli, že neplatí ani to. Teď už se mluví o celostátní karanténě. Jsme v pytli – nemám, jak bych vám to jinak řek.

Kdo nepodniká, může mít pocit, že deset dnů není zas tak dlouhá doba.

Za prvé těch deset dnů je těžce nejistých. Věci se - jak vidíme - mění každým dnem. Za druhé už ani nejde jen o našich deset dní. Celá ta věc může klidně vyvolat celosvětovou recesi, anebo každopádně recesi v Česku. V gastronomii pracuje 250 tisíc lidí, z těch jsou nezaměstnaní – krátkodobě, nebo dlouhodobě. Za třetí je na nás navázána spousta dalšího průmyslu. A ani nejde jen o nás. Holiči, posilovny – ti lidi jsou teď zkrátka bez zdroje příjmů. Nevím, kdo ten mejdan zaplatí.

Berete to tak, že zavřít je asi opravdu třeba? Anebo že to spíš někdo nedomyslel?

Já nejsem dost chytrý na to, jestli to je, nebo není třeba. Jsou lidi, co jsou za taková rozhodnutí zodpovědní, tak snad mají dost rozumu, aby se rozhodli správně. Každopádně, i když uznám, že to je potřeba, tak to neřeší moji situaci. Tohle je návrat zpátky na dřeň. Do situace, kdy najednou plno lidí nebude mít z čeho platit svoje účty.

Vážně je deset dnů tak dlouhá doba?

Je, ale jakkoli se za těch deset dní modlím, tak se pořád obávám, že to bude delší. Zavřete, v zásadě furt musíte platit lidi, k tomu nájem, energie a další povinné platby - a proti tomu vám na druhé straně najednou chybí tržby. Kdo dokázal něco našetřit, rezerva mu začne rychle ubývat. Leckdo ale žije z ruky do huby. Hospoda musí platit účty, které nepočkají, a nebude mít z čeho.

Dnes mi jeden hospodský popisoval, že většina podniků moc rezerv nemá. Jen „točí cash“. Za to, co utrží, hned nakoupí zboží, marže je ve finále většinou do deseti procent, z toho je třeba umořit investice, které jsou kvůli vybavení hospody velké a trvá to dlouho. Je to tak?0

Jasně. Jako když máte jet někam 500 kilometrů autem s tím, že víte, že si v půlce v pohodě natankujete. A teď si najednou nenatankujete. Najednou v tom autě není benzín. Anebo ještě lépe, moderněji. Jako když jedete elektromobilem, uvíznete v zácpě a dojde vám elektřina. Benzín nebo elektřina, to jsou ty peníze. Tržby, které vám najednou chybí. A je vám najednou úplně fuk, jestli je ta energie zelená nebo fialová, hlavně že dojedete.

Bude se propouštět?

Jistě. Anebo v lepším případě zaměstnanci dostanou prozatím 60 procent platu a uvidí se. Hodně záleží, jak se budou chovat lidi na straně výdajů – nájmů, pivovarů, dodavatelů. Ale ti jsou v tom s námi. Taky nemají jak prodat svoje zboží. Nastavili svoje náklady podle tržeb a najednou tržby nepřichází. Nikdo si nemůže myslet, že je to izolovaný problém.

Co by podle vás mělo následovat? Co by pomohlo?

Kdo si nic nenašetřil, bude ofiko v bankrotu. Z mnoha podnikatelů jsou v tuhle chvíli už de facto nezaměstnaní. O ty se bude muset někdo postarat. Teď je otázka, jak to celé bude trvat dlouho. Čím déle, tím horší následky budou, to je jasné. Zatím jsem měl pocit, že když se bavím s lidmi, jako by se jich to netýkalo. Ale jak říkám, není to izolovaný problém jen pro hospody, nýbrž v zásadě pro všechen volnočasový průmysl, na který jsme si v poslední době tak strašně zvykli. Mejdan skončil. Může to mít dlouhodobější následky, svět najednou nejede, podívejte se, co se děje v Americe na akciových trzích. Je to velký průšvih.

Vláda slibuje úlevy a pomoc z veřejných peněz. Co by měli udělat?

Nevím, v tom se nevyznám, ale potřebovali bychom něco reálného, jako je finanční injekce. Půjčky to nespraví. Odpustit alespoň zdrávotní a sociální pojištění, co já vím. Ale to teď potřebuje asi každý. Nevím, jestli existuje nějaké řešení. Tohle je prostě kapitalismus. Teď se ukáže, z jakého je kdo materiálu.

Budou podniky, které nepřežijí?

Jistě. Hospody nepracují s bůhvíjakou rezervou.

Co vy?

Máme zaměstnance ve třech restauracích. Půjdou na 60 procent platu a uvidíme. Budeme dělat, co budeme umět. Když ale nepřitéká benzín, tak jednoho dne už je fuk, jestli něco umíte, nebo ne.