Logika je nejasná: školy se kvůli epidemii zavírají, ale školky fungují

Mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které vzešlo z úterního zasedání Bezpečnostní rady vlády, nařizuje od středy 10. března přerušit výuku na základních, středních i vysokých školách. Kvůli šíření koronaviru zůstanou zavřené až do odvolání. Jednání rady se konalo bez přítomnosti ministra školství Roberta Plagy (ANO), který o chystaném kroku přerušit výuku nevěděl, a kolem opatření představeného premiérem Andrejem Babišem (ANO) každopádně zůstávají otazníky.

Například kvůli tomu, že nejmenších dětí v jeslích a mateřských školkách se ochranné opatření netýká. „Nejde o velké kolektivy dětí,“ vysvětlil na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Skupiny dětí v mateřinkách jsou však často srovnatelně velké jako třídy na školách základních. Navíc řada nejmenších dětí má starší sourozence – rodiče tedy budou tak jako tak řešit otázku, kdo se o ně bude starat.

Ministr školství Robert Plaga po polední schůzce s premiérem Babišem nicméně uvedl, že za sebe doporučuje zřizovatelům mateřských škol postupovat obdobně jako školám. „Dokument o tom nehovoří, chápu zdůvodnění ministerstva zdravotnictví, ale z mého pohledu je namístě být opatrný,“ řekl.

Nevím, jak to udělám

Ministryně práce Jana Maláčová pak následně potvrdila, že rodiče, kteří zůstanou po uzavření škol doma se školáky do deseti let, mají nárok na ošetřovné. Potvrzení jim tentokrát nevystaví lékař, ale přímo škola. Ošetřovné činí 60 procent základu příjmu, člověk ale musí mít nemocenské pojištění. Dávka se pobírá nejdéle devět kalendářních dnů. Samoživitelům a samoživitelkám s potomky do 16 let se vyplácí až 16 dnů. Formuláře k získání ošetřovného jsou na webu České správy sociálního zabezpečení a na své stránky je umístí i ministerstvo. Pokud by se lidé kvůli opatřením proti šíření koronaviru ocitli ve finanční tísni, mohou požádat podle ministryně také o mimořádnou dávku. Ta činí až patnáctinásobek životního minima.

Rodiče dětí zařazených do karantény se každopádně budou s přerušením výuky potýkat s rozdílnými možnostmi: nejsložitější logistiku budou muset zvládnout lidé ve směnném provozu či s pevnou pracovní dobou, jimž nemohou vypomoci prarodiče, dále také ti, jimž zaměstnavatel nebude ochoten či schopen umožnit práci z domova.

„Takhle nesystémové rozhodnutí, které navíc přišlo bez varování, považuji za alibistické a stojím před problémem, jak situaci ze dne na den vyřeším,“ říká Kateřina Mizeráková z Bruntálu, matka dvou dcer ve věku osmi a šesti let, která pracuje jako specialistka nákupu ve společnosti s pevnou pracovní dobou a zčásti se směnným provozem.

„Na základní škole, kam chodí má osmiletá dcera do třetí třídy, je třicet žáků, což velikostí odpovídá skupině, do jaké chodí má šestiletá dcera ve školce,“ říká Mizeráková, která nemůže využít pomoci tchýně. A dodává, že pokud bude na péči o děti čerpat dovolenou, nemá představu, na jak dlouho ji v práci oznámit.

„Ve čtvrtek mám nastoupit do nového zaměstnání. Budu si tedy brát starší dítě s sebou, zatímco mladší poputuje do školky? Zatím nevím,“ ptá se Vendula Musilová z Prahy. V o něco lepší situaci se nachází pražský novinář Zdeněk Strnad, který počítá s tím, že se bude s devítiletým synem učit průběžně doma. „Mám výhodu, syn je relativně samostatný a má práce se dá dělat částečně z domova. V kanceláři se tudíž nebudu zdržovat tak dlouho jako obvykle,“ říká.

Stejně jako další rodiče se však pozastavuje nad tím, proč se nařízení netýká nejmladších dětí. „Laicky vzato, mladší děti mohou být k onemocnění náchylnější, v tomto ohledu jsem jinak rozumné opatření nepochopil,“ dodává novinář, podle nějž je přerušení výuky jednou z mála věcí, které si na postupu české vlády v boji s koronavirem cení.

Ředitelé myslí na rodiče

Oslovení ředitelé se ke změně v provozu školy staví vstřícně, shodně však upozorňují na potíže s péčí o děti, které docházejí do první až třetí třídy – často jsou ještě příliš malé na to, aby mohly zůstat doma samy. „Přerušit výuku je podle mě rozumné. Informace je ovšem jen pár hodin stará a teprve se snažíme zorientovat, zatím jsme zrušili všechny aktivity pro děti,“ říká Tomáš Komrska, ředitel Základní školy Korunka na Praze 7, do níž dochází 530 žáků. Podle něj škola má možnosti i nástroje, jak se se situací vyrovnat, například zadáváním domácích úkolů přes internet, ale těžkosti očekává na straně rodičů: „Maminky samoživitelky s tím budou mít značné problémy – jen v naší škole jde o desítky rodin.“

Přerušení výuky vítá i Antonín Herrmann, ředitel Základní školy Masarykova v Plzni, kam chodí 425 žáků. Škola nyní řeší, jak postupovat v situaci, kdy je část dětí na lyžařském kurzu, ale také provozní záležitosti typu předzásobení kuchyně a trvanlivost nakoupených potravin. „Podle mého názoru nemá cenu školy zavírat na krátkou dobu – aby mělo opatření smysl, mělo by trvat alespoň do příštího pátku,“ domnívá se Herrmann a zároveň lituje, že nařízení ministerstva zdravotnictví nepřišlo dříve.

„Podle mého názoru mělo rozhodnutí platit od pondělí, kdy se do školy vrátila spousta dětí po jarních prázdninách – děti z naší školy byly lyžovat v Itálii, jiné v Rakousku i ve Švýcarsku. Setkáváme se s nezodpovědnými rodiči, kteří situaci podceňují a chovají se nezodpovědně,“ dodává s tím, že hromadnému šíření nákazy už se nedá zabránit.

Na situaci řady rodičů, kteří budou řešit problémy s hlídáním, začaly v průběhu úterního poledne reagovat některé soukromé organizace. Jednou z nich je spolek Naživo působící v blízkosti Brna, který do roku 2018 provozoval komunitní školu a dnes nabízí zážitkové programy pro školy i rodiny. Zakladatelka spolku Lenka Poulová na svém facebookovém profilu oznámila, že Naživo nabízí již od středy 11. března „mimořádné výpravy do přírody“ - čili jednodenní vycházky do lesa v ceně 500 korun za dítě. Na sociálních sítích se také začaly objevovat nabídky soukromého hlídání i doučování dětí, jichž se mohou operativně ujmout studenti a studentky vysokých škol.