Kontroverzní pokus století: v Číně se zřejmě narodily první GM děti

V Číně v říjnu zřejmě přišly na svět vůbec první geneticky modifikované děti. Informace o pokusu, jejž řada vědců odsoudila jako nesmírně nezodpovědný a kontroverzní, přinesla agentura AP. Pokud se potvrdí, půjde nejen o experiment desetiletí, ne-li století, ale také o vůbec první zásah do dědičné informace člověka, který se bude šířit do dalších generací.

Narozené děti jsou údajně dvě dívky, dvojčata. Editace jejich genetického kódu jim měla propůjčit odolnost proti viru HIV. Jde o mutaci, kterou někteří lidé mají v genech přirozeně, a nemohou proto onemocnět AIDS. Snaha navodit ji uměle však může mít neznámé, dalekosáhlé důsledky.

Hlavní postavou experimentu je vědec Che Ťien-kchuej z univerzity v čínském Šen-Čenu. Pomocí převratné technologie CRISPR, často přirovnávané k přesným molekulárním nůžkám pro editaci DNA, jeho tým pozměnil dědičnou informaci celkem sedmi embryi vzniklých umělým oplozením. Úspěšně skončilo pouze jedno těhotenství – narozením zmíněných dvojčat. Mají zablokovaný gen, jenž buňkám umožňuje vytvořit proteinovou „bránu“ pro vstup viru HIV.

„Je to nepředstavitelné. Jde o experiment s lidskými bytostmi, který není morálně nebo eticky ospravedlnitelný,“ řekl agentuře AP odborník na editaci embryí Kiran Musunuru z Pensylvánské univerzity. Vědci sice zasahovali do dědičné informace člověka již dříve – podařilo se tak experimentálně vyléčit například některé vzácné dědičné nemoci. Vždy to ale byla pouze dědičná informace v tělesných buňkách, která se nepřenáší do dalších generací a zaniká spolu se smrtí svého nositele.

Naopak genetická modifikace embrya, která by skončila narozením dítěte, byla dosud pro většinu genetiků zcela tabu. Je-li totiž taková „editace“ úspěšná, odrazí se změna ve všech buňkách nového jedince včetně buněk pohlavních, takže ji zdědí i jeho potomci. Nekontrolovatelně se pak začne v lidské populaci šířit. V řadě zemí včetně Česka je editace embrya nejen neetická, ale i zakázaná. V Číně to ale neplatí.

Podle převažujícího mínění vlastní dědičné informaci zatím rozumíme jen málo a techniky její editace včetně převratného nástroje CRISPR jsou stále příliš hrubé. Nevíme proto, jestli spolu s pozitivní změnou do lidské DNA nevratně nevneseme i nějaký negativní prvek. Pokusy s vlastním nesmírně složitým genetickým kódem jsou proto skutečnou hrou s ohněm.

Kromě těchto „technických“ argumentů existují i etické: jde o pokus vylepšit člověka a nevíme, kde mohou podobné snahy skončit. K těmto technikám bude mít vždy přístup jen ta bohatší část lidstva, což dále posílí nerovnost. V extrémním případě dokonce hrozí vznik dvou odlišných druhů člověka, které se spolu už nebudou moci „křížit“.

Tak daleko čínský experiment zatím pochopitelně nesahá, nicméně existují i další námitky: přinejmenším u jednoho z dvojčat se editace zdařila jen částečně, v některých jeho buňkách se změna neprojevila. Holčička tedy může nemocí AIDS onemocnět stejně jako kdokoliv jiný, přitom jí hrozí i jiné nepříjemnosti: zmíněná genetická mutace činí člověka náchylnější k onemocnění jinými virovými chorobami, například západonilskou horečkou. Roste také pravděpodobnost, že zemře na chřipku.

Podle kritiků si rodiče, kteří se pokusu podrobili, tato rizika nejspíš neuvědomovali. Ani hlavní autor pokusu, ani další vědec, který se na výzkumu podílel, Američan Michael Deem, nemají zkušenosti s klinickými experimenty a blíže než k biologii mají k fyzice.

Všichni otcové, z jejichž spermií byla embrya vytvořena, jsou údajně HIV pozitivní. Argument, že páry tak chránily své budoucí děti, přesto neplatí: muži užívají silné léky, riziko přenosu nemoci na potomka je malé a lze jej dále snížit jinými prostředky než editací genů.

Pokus zatím nebyl publikován v odborném tisku a veškeré informace o něm pocházejí od Che Ťien-kchueje. V úterý začíná v Hongkongu vědecká konference, kde by měl prozradit víc.