Do Rady ČRo se hlásí bývalý šéfredaktor Vltavy Fischer i kritik "porna" Kňourek

Příští úterý začne v místnosti volebního výboru Sněmovny slyšení kandidátů do Rady ČRo. V kontrolním orgánu, který zastupuje veřejnost a dohlíží na dodržování zásad veřejnoprávní služby, jsou prázdná dvě místa: jedno po končícím radním Tomáši Kňourkovi a druhé, které nebylo obsazeno již delší dobu.

Vybírat se bude z 24 kandidátů. Mezi přihlášenými je i bývalý šéfredaktor stanice Vltava ČRo Petr Fischer, kterému generální ředitel René Zavoral od letošního roku neprodloužil manažerskou smlouvu. Fischer tak zůstal ve vedení Vltavy pouze něco přes rok od zavedení nové koncepce, kterou na stanici zavedl. Jeho nedobrovolný odchod z šéfredaktorské pozice vzbudil nesouhlas veřejnosti laické i odborné.

“Byl jsem osloven, abych kandidoval do rady, a neodmítl jsem. Myslím, že dnešní Rada ČRo nedohlíží na to, jak Český rozhlas naplňuje ideu veřejné služby, tak, jak by měla,” říká Petr Fischer. Tím, kdo ho oslovil, jsou podle seznamu kandidátů, který Respekt získal, čtyři respektované spolky: Syndikát novinářů, Spolek Skutek (sdružuje lidi působící na poli vizuálního umění - kurátory, umělce, kritiky), Asociace režisérů a scenáristů a Český filmový a televizní svaz.

Alternativní radní

Do rady ČRo může kandidovat člověk, který podle zákona získá nominaci spolku či organizace z oblasti kulturní, regionální, náboženské, vědecké, odborové, vzdělávací a dalších. Po slyšení na jednání volebního výboru Sněmovny pak členové výboru připraví kandidátku šesti uchazečů - a z těch  budou ve volbách vybírat všichni poslanci.

Zájemcem o další šestiletý mandát je i končící radní Tomáš Kňourek, toho do Rady nominuje spolek Tenisový klub Libeňák. Radní Kňourek proslul v současné radě zejména jako člověk, který rozpoutal loňskou letní aféru zvanou “porno na Vltavě” - literární text, v němž se hovořilo o penisu, označil za pornografii, která neměla být vysílána. Je také častým autorem pofiderního serveru Parlamentní listy a zasedá v porotě Krameriovy ceny vyhlašované Asociací nezávislých médií, v níž se sdružují dezinformační platformy, jež si říkají “alternativní”.

Na seznamu je i Irena Žantovská, manželka dalšího frekventanta Parlamentních listů Petra Žantovského a taktéž zakladatele Asociace nezávislých médií. On sám se již o funkci radního veřejnoprávních médií  ucházel opakovaně, zkoušel i Radu ČRo. To se mu nepodařilo, ale vloni ho poslanci zvolili do Rady České tiskové kanceláře.

Žantovská působila i v ČRo, kde připravovala “slovenské” pásmo - v několika pořadech se tam vloni v létě potkala se svým manželem, který moderoval debaty Velcí Slováci v českých dějinách. Poté, co zpravodajský server Hlídací pes odhalil její angažmá v rozhlase, které je podle zákona neslučitelné s manželovou funkcí radního ČTK (radní veřejnoprávních médií a jejich blízcí nesmí pracovat v hromadných sdělovacích prostředcích), rozhlas opustila. Irenu Žantovskou nominoval spolek Slovensko-český klub.

Síla nominací

Kromě Petra Fischera kandidují do Rady ČRo i další bývalí manažeři Českého rozhlasu. Do této skupiny se dá zařadit i bývalý šéfredaktor stanice Praha Miroslav Krupička (nominován Badatelským nadačním fondem) a nedávný ředitel brněnského studia ČRo Jaromír Ostrý (nominován spolkem Senioři ČR).

Ostrý v loňských senátních volbách neúspěšně kandidoval za hnutí ANO, což vzbudilo nevoli odborné veřejnosti - ředitel studia veřejnoprávního média nemůže být  spojen s politickou stranou kvůli nezávislosti a nestrannosti vysílání. Po kritice místo ředitele studia opustil. Podle důvěryhodných informací ze Sněmovny se bude hnutí ANO snažit vynahradit Ostrému ztrátu manažerské pozice právě ve volbě do Rady ČRo.

Do skupiny bývalých rozhlasových manažerů se řadí i Oldřich Šesták, jenž v ČRo působil do roku 2012 ve funkci náměstka pro správu a provoz (nominován je sdružením Mahler 2000 a Nadačním fondem pro podporu robotické a miniinvazivní urologie).

Na seznamu kandidátů do Rady ČRo je rovněž muzikolog Ilja Šmíd, jenž byl ministrem kultury v první Babišově vládě (v kolonce navrhující organizace je vepsána nula, není tedy jasné, zda je jeho nominace platná). Kandiduje i bývalý generální ředitel České televize Jiří Janeček (nominován Odborovou asociací divadelníků). “Na té druhé straně už jsem to zkusil, teď to chci zkusit na té opačné, kontrolní,” říká Janeček.

Mezi organizacemi, které daly nominace některému z kandidátů, je také spolek Babybox pro odložené děti - STATIM, ten nominoval kandidáta Davida Soukupa. Právě druh a počet navrhujících organizací by měl být jedním z vodítek pro rozhodování poslanců, které kandidáty do rady veřejnoprávního média poslat. V minulosti se však ukázalo, že navrhující organizace bývá jen formalitou.

Často se tak nenaplňuje vůle zákona, aby spolky a organizace samy navrhovaly ty, jež považují za nejschopnější pro funkci radního, a z nichž pak podle jejich kvalit vybírá sněmovna. Politické strany si předem vytipují “svého” kandidáta, který si zajistí formální nominaci u spřízněného spolku - a  “jeho” strana mu pak ve Sněmovně zajišťuje podporu.

Z hlediska kvality a četnosti nominací jsou na tom na seznamu nejlépe tři kandidáti. Kromě Petra Fischera ještě vydavatel a mediální manažer Michal Klíma, kterého do Rady ČRo navrhuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky, Asociace spisovatelů, České centrum mezinárodního PEN klubu, agentura DILIA a Obec překladatelů.

A také teoretik médií Jan Jirák, toho nominuje jeho mateřská Univerzita Karlova, dále Masarykova univerzita, Český výbor pro Unicef a Akademie múzických umění.  Jirák se o funkci radního ČRo ucházel už vloni, v poslanecké volbě jej však porazil dabér Zdeněk Mahdal (navržen tehdy Volným sdružením východočeských divadelníků).