Cermat: Netestujeme znalost oxymorónu a synekdochy, ale jejich aplikování

Polovina dubna, kdy budou žáci vyplňovat státní přijímací testy na střední školy, se blíží. Spolu s tím roste i zájem dětí a jejich rodičů o to, z čeho budou děti vlastně testované. V aktuálním Respektu přinášíme k tomuto tématu text Stres, který nemá smysl. Testy z českého jazyka a matematiky připravuje státní Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Respekt samozřejmě Cermat během přípravy textu oslovil, ale odpovědi přišly až po uzávěrce, proto je zveřejňujeme nyní. Za Cermat odpovídala tisková mluvčí Petra Hátlová.

Někteří učitelé českého jazyka si stěžují, že jim státní testy neblaze zasahují do výuky - slovy jedné z učitelek, „nutí je cpát dětem do hlavy tolik teorie, jako by byli malí jazykovědci“. Na rozvíjení takových dovedností, jak je chápání textu, schopnost se samostatně slovně a písemně vyjádřit, povídání si o literárních dílech jim pak už prý nezbývá čas. Co si o tom myslíte?

Požadavky na uchazeče, kteří skládají jednotnou zkoušku z českého jazyka v rámci přijímacího řízení do víceletých gymnázií, resp. čtyřletých maturitních oborů, jsou formulovány v souvislosti s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Didaktické testy z českého jazyka tedy ověřují pouze vědomosti a dovednosti, jimiž by měl žák v příslušném ročníku ZŠ disponovat. Tvrzení, že státní testy (…) nutí cpát dětem do hlavy tolik teorie, jako by byli malí jazykovědci, je evidentně nepravdivé. Pokud by totiž někdo z učitelů k tomuto mylnému závěru dospěl, pak je zřejmé, že dotyčný při výuce nerespektuje RVP ZV -  Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, tedy dokument stanovující obecně závazné požadavky na vzdělávání pro jednotlivé stupně a obory vzdělání. Testy z českého jazyka rozhodně nejsou orientovány na čistě jazykovědné úlohy, tzn. úlohy, které vyžadují pouhou znalost terminologie. Za podstatné považujeme úlohy ověřující porozumění textu, pochopení významu slov, seřazení textu podle textové návaznosti, tedy dovednosti, které jsou nezbytným předpokladem úspěšného studia na SŠ. Tento typ úloh tvoří třetinu až polovinu testu.

Nedávno jste zveřejnili test k procvičování. Nejčastější výhrady mají učitelé například k úloze, kde mají děti hledat oxymorón či synekdochu. Mají být takové pojmy v testu, a tedy i součástí výuky? 

Jistě se shodneme na tom, že pouhá znalost pojmů jako oxymóron či synekdocha rozhodně není pro žáky základních škol potřebná. Proto znalost podobných, velmi specifických pojmů nikdy netestujeme. Pravidelně však testujeme dovednost aplikovat informace získané z odborného textu na jiný typ textu, což je naopak dovednost velmi potřebná. V úlohách mají žáci k dispozici definici pojmu, v rámci řešení úlohy musí podstatu definovaného pojmu pochopit a na základě pochopení pojmu úlohu vyřešit. Jde tedy o úlohu ověřující porozumění textu - tento typ úloh ověřuje klíčové kompetence, které jsou mj. i v souladu s moderním přístupem k výuce, nikoli znalost samotného pojmu.

A musí děti znát větu příslovečnou účelovou či příčinnou?

Jak již bylo uvedeno výše, obsah didaktických testů je vymezen platnými vzdělávacími dokumenty. RVP ZV mezi očekávané výstupy řadí i to, že žák rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí. Syntaktické učivo je pak vymezeno následovně: výpověď a věta, stavba věty, pořádek slov ve větě, rozvíjející větné členy, souvětí, přímá a nepřímá řeč, stavba textu. Mezi větné členy samozřejmě patří i ty, které jsou vyjádřeny větou vedlejší. Proniknout do vztahů mezi větami v souvětí a mezi jednotlivými větnými celky v textu je důležitá dovednost, která ovlivňuje porozumění textu; má také vliv na výstavbu vlastního písemného projevu a na mnoho dalších důležitých dovedností. Odlišit příčinu, tedy něco, co vyvolává nějaký děj (příčina děj předchází), a účel, tedy něco, co je cílem děje, je podstatné pro jakéhokoli uživatele jazyka. Příčinu a účel přece odlišujeme i v praktickém životě - rozhodně tedy nejde o dovednost, kterou by měli disponovat pouze budoucí akademici. Navíc tato dovednost je potřebná i při výuce cizích jazyků.

Někteří učitelé také namítají, že hledat chyby v textu je obtížnější než bez chyby psát. Není to opravdu specializovaná dovednost korektora?

V testech z českého jazyka je pravidelně zastoupeno několik úloh ověřujících znalost pravidel českého pravopisu. Ať už se jedná o úlohy uzavřené, nebo otevřené, princip jejich řešení je stále stejný: je nutné identifikovat slovo zapsané s pravopisnou chybou. Všichni uživatelé jazyka ve svém životě napíší nějaký text, všichni se tedy setkají s tím, že alespoň ve svém vlastním textu budou muset hledat chyby (pokud bude jejich cílem mít text pravopisně správně). Ověřování znalosti pravopisu by se nemělo redukovat na doplňování chybějících hlásek, uživatelé češtiny by měli být schopni chybu nalézt a případně ji opravit.

Jak se uvažuje o tom, jak má být test vystavěn? Kdo konkrétně o tom uvažuje a kdo konkrétně tvoří testové úlohy?

Jak již bylo zmíněno, testy musí vycházet z toho, co se žáci ve škole učí, tedy z RVP ZV. Na základě tohoto dokumentu byla vytvořena Specifikace požadavků pro jednotnou přijímací zkoušku v přijímacím řízení na střední školy v oborech vzdělání s maturitní zkouškou. Specifikace prošla rozsáhlým připomínkovým řízením, kterého se účastnili jak učitelé českého jazyka a literatury, tak odborníci z Národního ústavu pro vzdělávání a České školní inspekce. Po vypořádání všech připomínek dokument schválilo ministerstvo školství. Testové úlohy tvoří učitelé českého jazyka a literatury, revize finální podoby testů se kromě učitelů ze ZŠ a SŠ účastní i vysokoškolští pedagogové, pracovníci ÚJČ AV ČR a ÚČL AV ČR.

Chystáte nějakou změnu v přijímacích testech?

Obsah testů vychází z RVP ZV, o jeho podobě rozhoduje ministerstvo školství. Pokud dojde ke změnám RVP, dojde pochopitelně i ke změně obsahu testů.